Omlouvám se všem za zpoždění, avšak nejsem majitelem
digitálního fotoaparátu, a tak jsem si ho musel vypůjčit a reaktor nafotit.
To, co jsem uvedl v příspěvku v diskuzi MWM myslím zcela vážně a nehodlám
o tom nikoho dále přesvědčovat. Nepatřím mezi teoretiky, ale jsem spíš
praktik. Prostě - než bych s někým debatoval a čekal na nějaké důkazy,
raději si to postavím a experimentuji sám. Ono je to vždy daleko zajímavější,
než jen pouhé tlachání na internetu.
No a nyní k reaktoru. Pokud jde o stavbu, ta je velice jednoduchá, pouze je
nutné trochu předělat původní Naudinovo schéma, neboť některé konstrukční
prvky v našich zemích nelze sehnat. Celé schéma z u nás dostupných materiálů,
uložení centrální tyče a popis činnosti doplněný informacemi z praxe je ZDE.
Co se týče provozu mohu konstatovat, že jsme s kolegou
Martinem, jenž se na celém tomto díle podílí, velice spokojeni. Po ujetí
cca 160 km jsme demontovali reaktor a částečně rozebrali motor za účelem
zjištění, co to s ním udělalo. Zjistili jsme, že došlo k většímu opotřebení
dvou válců, ale jinak nic. To že k tomu došlo je naše hloupost, neboť jsme
do reaktoru zavedli výfukové potrubí
pouze z oněch dvou válců a druhé dva jsme nechali tak jak byly. Jinak bylo v
motoru vše jak má být.
Je tu ovšem jedna podmínka, kterou je nutné dodržet,
jinak dojde ke korozi jak ve válcích tak v kanálcích u ventilů. Zabrání
se tomu tím, že po ukončení jízdy odpojíme reaktor a necháme motor zhruba
30 vteřin běžet na benzín. Tím v podstatě dojde k propláchnutí celého
palivového systému a vytvoření impregnační vrstvy uvnitř válců.
Původně jsem ještě chtěl navrhnout elektroniku pro zcela automatický
provoz reaktoru, včetně zmíněné podmínky, ale po zkušenostech z různými
druhy uhlovodíků jsem od tohoto upustil. Zjistil jsem, že použitá promývačka
plynů (bojler) je nedokonalá.
- V případě směsi voda + benzín je auto po připojení na reaktor svižnější,
než na benzín, jenže benzín se z bojleru odpařuje rychleji než voda, takže
nelze udat přesný poměr směsi nasávané do reaktoru.
- Pokud se použije směs voda + nafta chová se auto po přechodu na reaktor
stejně jako na benzín a poměr vypařování je také jiný.
- Je-li směs voda + vyjetý motorový olej, auto po přechodu na reaktor ztratí
výkon. Je to dáno malou schopností vypařování oleje.
Další nevýhodou bojleru je nutnost míchání směsi mimo vůz a poté doplňování
do bojleru.
Z tohoto důvodu nyní konstruuji jakýsi "předreaktorový" blok,
který obsahuje dvojí vstřik. Jedním vstřikem se do něj bude pouštět voda
a druhým benzín. Toto umožní zcela automatický provoz bez jakéhokoli zásahu,
od nastartování až po zaparkování. Bude jen nutné občas doplnit vodu do
vodní nádrže. Benzín se bude odebírat ze standardní palivové nádrže.
Hlavní výhodou tohoto systému bude stoprocentní přehled poměru směsi nasávané
do reaktoru, s možností přepnutí poměru podle zatížení vozu na vyrovnanější
nebo při jízdě po dálnici na daleko příznivější poměr.
Pokud jste rozhodnuti že si GEET postavíte, pak s tím neotálejte a postavte
ho prozatím podle přiloženého schéma. Veškeré informace získané
provozem se vám hodí do dalších experimentů. A pokud budete mít zájem, po
dokončení a otestování vstřiků vám zašlu schéma a informace k tomuto
rozšíření systému.
POZOR!
Nedoporučuji dělat experimenty na voze, který běžně používáte ke každodenním
přesunům. Nevím proč, ale na internetu je spousta negativních informací o
tom, že "to nefunguje". Možná, že tito konstruktéři něco nedodrželi,
nebo nevím, ale každý může udělat nějakou tu chybu a těžko se pak vysvětluje
manželce, že má jet do práce vlakem...
Já jsem si za tímto účelem sehnal Š120 s techničákem za 5000,- ale na úplný
začátek vám stačí jen samotný motor.
Takže - přeji všem hodně najetých kilometrů s GEET, a pokud nás pak bude
více, nejsem proti tomu udělat sraz s našimi polovodoauty.
S pozdravem Sleza