Zdivočelé
Slunce!
Je
tu opět!
Gigantická sluneční skvrna 9393 -- zdroj zatím největší člověkem
zaznamenané sluneční erupce (X24!) a řady geomagnetických bouří
počátkem tohoto měsíce, zapadla před čtrnácti dny za západním
okrajem otáčejícího se Slunce. Během těchto dvou týdnů
nezanikla, ale proplula po odvrácené straně hvězdy -- 9393 je
zpět! Pěkný "dáreček"...
Minule kulminovala 28. března a tehdy její aktivní
oblast pokrývala plochu odpovídající čtrnáctinásobku
Země. Jak veliká je teď?
To zjistíme za pár dnů, až se Slunce více pootočí a umožní
přímý pohled.
Obrázek SOHO, pořízený ve spektru bílého světla,
ukazuje na východním okraji Slunce vracející se skvrnu 9393
(tento útvar, v rozporu s běžnou praxí, nebyl přečíslován).
PEČLIVĚ
SLEDUJTE VÝVOJ U SLUNCE!
MEGA
FLARE MŮŽE VYVOLAT VELKOPLOŠNÉ VÝPADKY
ELEKTRICKÉHO PROUDU A VZNIKAJÍCÍ ŠPIČKY (EMP) MOHOU ZNIČIT CITLIVĚJŠÍ
ELEKTRONIKU!!
Tato
zatím poslední MegaFlare (15. března, 16:10 UT) vyšla ze
zapadající oblasti 9415 a měla sílu X14
až 16!
Hlavní tok částic vymrštěných do prostoru naštěstí ani
tentokrát nesměřoval k Zemi. Dosavadní sluneční činnost ale
jistě chystá ještě nejedno překvapení...
K tématu:
MIMOŘÁDNÁ
SLUNEČNÍ ERUPCE
Čtyři
měřící stanice v USA, Finsku, dvě v Rusku a na Slovensku
pracoviště Oddelenia kozmickej fyziky (OKF) Ustavu experimentálnej
fyziky SAV v Košiciach na Lomnickom štíte, zaznamenali 15.
dubna tohoto roku jednu z dosud nejsilnějších slunečních
erupcí. Vedoucí OKF K. Kudela uvedl, že erupce
byla zvláštní tím, že urychlila částice
na
až tak vysoké energie, při nichž mohou pronikat geomagnetickým
polem až do oblastí středních zeměpisných šířek.
Efekt je jedním z důležitých ukazatelů pro zkoumání kosmického
počasí, které může způsobit poruchy elektrických zařízení,
vedení pozemských energetických a telekomunikačních systémů,
kosmických aparatur a dokonce i poškození elektronických prvků
letadel.
Po
sluneční erupci se vliv vysoce energetických částic projeví
na Zemi se zpožděním několika minut až hodin, podle
podmínek v meziplanetárním prostoru. Sledování a nepřetržitá
měření umožňují včasná opatření, jimiž lze předejít
hrozícím škodám.
O VÝSLEDKY
MĚŘENÍ Z LOMNICKÉHO ŠTÍTU PROJEVILY ZÁJEM ČESKÉ
AEROLINIE, KTERÉ U SVÝCH LETADEL PROVÁDĚJÍ DOZIMETRICKÁ
MĚŘENÍ.
Dosud
nejsilnější sluneční erupci vědci zaznamenali v září
1989, kdy došlo ke 170-procentnímu zvýšení intenzity
kosmického záření. Erupce z 15.4. byla "o něco slabší"...
Odborníci
dokázali, že kosmické počasí, zejména prudké kolísání
hladiny kosmického záření (při tzv. Forbushových efektech),
má vliv na častější výskyt srdečních a mozkových příhod.
Hrozba
geomagnetické bouře
10. dubna 2001: Američtí astronomové předpovídají
viditelnost polárních září až někde ke Středozemnímu moři!
Ve fotosféře Slunce se v současnosti opět nachází jedna větší
skvrna, viditelná pouhým okem. Aktivní oblast číslo 9415 má
velmi příznivou konfiguraci magnetického pole, takže chrlí
jednu erupci
za druhou.
Včera (9. dubna) po poledni došlo k silnější erupci třídy
M8, která byla spojena s mohutnou koronární ejekcí vystřelující
nabité plazma rychlostí přes 1000 km/s směrem k Zemi, dnes ráno
pak ještě silnější erupce třídy X2.
Pozorovatelé čekající na polární záře by se mohli první
vlny dočkat již dnes v noci, nicméně aurorální
pohotovost je výhodné držet až do pátku, do té doby lze
očekávat nějaké pozorovatelsky zajímavé efekty.
6. dubna v noci!
Další
X-FLARE o hodnotě X5 - 6
Plochu pětinásobku
Země pokrývající seskupení slunečních skvrn 9415 bylo
zdrojem další silné X-CLASS flare. Část koronární hmoty
(CME) postupuje společně se zbytky po poslední explozi směrem
k Zemi, kam dorazí v průběhu víkendu. V severnějších šířkách
bude pravděpodobně možné pozorovat auroru ("polární záři").
Zdroj: www.spaceweather.com
(posun skvrny 9393)
"Super vzplanutí" (M-CLASS
flare) na Slunci vrhlo 2. dubna do
prostoru vypuzenou koronární hmotu (CME). Erupce naštěstí
směřovala
převážně
-- ale ne zcela -- směrem od Země. Okraj expandujícího kuželu
CME minul NASA satelit ACE 4. dubna ve 14:20 UT
(Universal Time - GMT) a naši planetu o asi 30 min. později. Událost provázely výpadky
rozhlasového a televizního vysílání, včetně některých
internetových spojení na území Kanady.
UPDATE
z 5. dubna 2001
SUPERFLARE:
Sluneční skvrna 9393 vyprodukovala 2. dubna nejmocnější sluneční
vzplanutí (flare)
za posledních 25 let. Výšleh sluneční hmoty, jehož osová
hodnota dosáhla síly "X
20 " !!!?,
byl mnohem silnější než známé vzplanutí z března 1989,
které tenkrát vedlo k úplnému zhroucení energetické sítě
kanadské provincie Quebec. K podobným pohromám tentokrát nedošlo,
protože většina energie exploze směřovala stranou od Země.
Síla výronu
slunečních protonů (10 MeV) do prostoru v okolí naší planety
díky tomu dosáhla jen přibližně 10 000 násobku normální
hodnoty. Dosažená úroveň radiace představovala "pouze zvýšené
riziko pro cestující v letadlech, astronauty a satelity".
Na stupnici radiačních bouří NOAA šlo (lokálně) o událost,
zařaditelnou do kategorie S2.
Pozorovatelé oblohy byli po lokálním
soumraku nadšeni "polární září" (správně ´aurora´). Očekávaná
geomagnetická bouře bude téměř jistě méně intenzivní než
předchozí, která 31. března vytvořila "polární záři"
pozorovanou až daleko na jihu, v Mexiku.
Nicméně,
další těžké geomagnetické bouře jsou pravděpodobné.
Mohutná sluneční činnost bude pokračovat
také v
příštích dnech.
Oblast 9393 je ještě stále hrozbou vzniku velkých protuberancí
(flares) a protonových mraků, ačkoli se pravděpodobnost jejich
vymrštění směrem k Zemi neustále snižuje v důsledku rotace
Slunce (viz obr. nahoře).
Coby potenciální hlavní zdroj
nových silných
vzplanutí se však zřetelně ukazuje oblast 9415,
která jistě bude novým zdrojem projevů typu M, ale možná i
dalších mohutných vzplanutí v X-CLASS.
( Zdroje: Space
News a NASA
)
