p      Strana 18  
q    
q Neoddělitelnost znakového písma od obrázků
Obrázky provázející "pyramidové texty" a ještě i egyptskou "Knihu mrtvých" -, kterou bychom měli nazývat spíše Knihou cesty ke světlu, v žádném případě nejsou pouze dekorací. A už vůbec ne tím, co jsme si navykli považovat za umění! Doplňují a navíc se schematickou piktografickou zkratkou snaží vyjádřit to, pro co tehdejší lidé neměli odpovídající výrazové prostředky.
Každý, kdo se pokouší o překlady doprovodných textů bez současné důsledné interpretace doprovodných "pomocných obrazových stop", se nachází v situaci zoufalce sledujícího televizní detektivku, k níž poslouchá rozhlasovou pohádku protože mu u televizoru nefunguje zvuk! Za tuto fantasmagorii vděčíme za nulové konkrétní výsledky až příliš dobře placeným držitelům kateder vysokých škol, a nevědění maskujícím mystifikátorům, kteří si nehodlají dláždit radostnou cestu k důchodu nepříjemnými komplikacemi, mezi něž zahrnuli především samostatné myšlení.
Jen obojí - zvuk a obraz - umožní správné pochopení obsahu. Z kontextu vytržený (od samostatně interpretovaných obrázků oddělený) text je bezbrannou hříčkou v rukách příznivců pohádek "o starém Egyptě", kterým ostatně už nevěří ani samotní Egypťané. Ubozí Sumerové už se bránit nemohou.
Překlad egyptské Knihy mrtvých z pera akademika Lexy neumožňuje jiný názor, než ten, že příslušníci egyptského cechu písařů byli spolkem sepisujícím nesmyslný blábol notorických alkoholiků...

Špatný výklad významu druhotných hieroglyfických znaků v obecně publikovaných překladech zákonitě provází naprosté nepochopení skutečného obsahu sdělení. To vše vyplývá z interpretačních metod, které se opírají o dávno překonané uniformistické představy. Není v nich místo pro úvahy o stavu, účelu a technické úrovni dávné supercivilizace, pravděpodobně založené kýmsi, kdo přišel na Zem z jiného světa. Je nesporné, že se tento vliv neprojevil jen místně, na území Egypta, ale jeho stopy nalézáme na celé planetě. Vše je v obrázcích a původních ideogramech! Hieroglyfy (řecky "posvátné řezby") jsou jen doplňkem - a naopak.

Veškeré texty se musí znovu přeložit, a to za účasti odborníků všech potřebných odvětví! Během této činnosti musí platit přísný zákaz užívání dosavadní egyptologické terminologie a jakéhokoli srovnávání se současnými "znalostmi" a "výsledky"!

Dosavadní interpretace textů vycházející ze zavádějící, vymyšlené pomocné terminologie neplatí. Překlady neobsahující možné významy použitých znaků, a především synonyma jednotlivých slov, jsou "užitečné" jen pro autory historických románů a nesmyslných skript a pro jejich vydavatele.

"Duat" i na americkém kontinentu?
Dosud nevysvětlitelná skalní kresba ze Santa Barbary ("B") pravděpodobně znázorňuje schematické sestavení sedmi cívek tunelu elektromagnetického katapultu, spletitou cestu podzemím k jeho úpatí a nahoře září obklopené vylétající těleso. Rozdělení na nadzemní a podzemní část symbolizují dvě postavičky. Jedna z nich stojí u černým kruhem označeného vchodu a druhá u paty tunelu hluboko v podzemí. Světlo na konci tunelu?
Jsou na podivných obrazcích (uprostřed vpravo) detaily průřezu tělesem zevnitř chlazené toroidní cívky?
Útvar "B" neodbytně připomíná hieroglyfický znak Duatu ("A") (zrcadleno.) Jaký byl jeho původní smysl? Kdo a komu zde vysvětloval "božskou" technologii? V každém případě byl dokonale informován.
Mimochodem: Black Hole (Černá díra), přes tři sta metrů hluboká jihoamerická propast (proslavená kaskadérem, který do ní seskočil z vrtulníku padákem), má právě správnou hloubku pro... Zabýval se někdo tamějšími legendami o "ďáblech", kteří z ní vylétali, a průzkumem blízkého okolí?
"Polidštěnou techniku" asi představují i obrázky létajících bohů (ve smyslu z Duatu stoupajícího Ré). Mnoho kreseb domnělých "vznášejících se postav v helmách, se září kolem hlavy", může být personifikací létajících strojů. Jsou takovými personifikacemi techniky i skalní kresby jako "Velký marťanský bůh" v Tassílském pohoří nebo australské Wondjiny?
V symbolech bychom mohli pokračovat donekonečna, ale jednou s tím už musíme přestat.
Nakonec si ale neodpustím velice kacířskou otázku:
Zamyslel se už někdy někdo nad možností, že mnohé ze všude na světě nalézaných kreseb, nad jejichž významem si seriózní vědci i nevědci marně lámou hlavu, mohly zanechat hravé děti?