p      Strana 17  
q    
q Není bez zajímavosti, že Sumerové dováželi vzácný cín až z Barmy, Thajska a Malajsie. Sumerští obchodníci sháněli cennou surovinu prostřednictvím kupců na území od Malé Asie až k pramenům Dunaje. Pátrali především na území dnešních Čech a Saska, kde jsou zásoby už dávno vyčerpány (B. Landsberger; Journal of Near Eastern Studies). Mimoto Britské ostrovy byly ve Středozemí známy jako cínové.
Architektura obrovských megalitických staveb objevených na mořském dně u Japonských ostrovů je velmi podobná tiahuanacké. Z moře vylovená socha, nalezená u jedné z nich, má totožné rysy jako "plačící bůh" vytesaný do Brány slunce u jezera Titicaca.
Chystá se tým podmořských specialistů, který se do těchto v podstatě neporušených (!) staveb pokusí vniknout. Dnes už vím, co tam najdou, i to, že se to svět hned tak nedoví. 
(Je rok 2000 a nejsme o nic moudřejší...)

Odkaz
Vnější projevy jinak pečlivě utajované techniky vyvolávaly obrovský úžas a posvátnou hrůzu z moci domnělých "bohů". Všeobecně známým jevem byla zářící tělesa (zlaté nebeské komory), která z hermeticky uzavřených a dobře střežených okrsků oddělujících dva naprosto odlišné světy zprvu v záři korony atmosférických výbojů nehlučně stoupala k obloze, aby se tam rozburácela silou hromu a zmizela kdesi v nebi.
Jen zkroucení hadi výfukových plynů se ještě chvíli svíjeli na obloze.
To vše zanechalo v lidských vzpomínkách hluboké, nesmazatelné stopy. Ještě dlouho po odchodu Návštěvníků se vyprávění o jejich zázračných činech přenášelo z generace na generaci. Ale původně strohé a realistické obrázky se postupně měnily ve vyšperkované symboly a amulety, jimž byla přičítána velká "nadpozemská moc" (například "nilský kříž" - ankh).
Bohové jednoho dne definitivně zmizeli v modři oblohy i se svými zlatými loďmi. Zanechali zde jen správce - První muže - znalostmi vybavené učence, dnes považované za "velekněží". Získané znalosti byly po řadu generací předávány kooptovaným členům velmi úzkého okruhu zasvěcených. Tento postup byl kdysi přerušen, z důvodů, o nichž se lze jen dohadovat. Nástupci disponovali už jen ubohými útržky původních vědomostí.
Soubory denních povinností, prováděných bez znalosti skutečného účelu, se změnily v nesmyslné rituály a kultovní obřady. Neústupné trvání na jejich slepém dodržování mnohdy vedlo až k rozsáhlým náboženským válkám.
Některé biblické texty, pokládané za pouhá přirovnání (Job!) doslova přetékají informacemi. Přesto, nebo právě proto, jsou historickými poklady, obsahujícími mnoho cenných odkazů budoucím (rozumným) generacím. Patří těm, kteří z roztříštěné mozaiky obtížně získávaných znalostí budou schopni pochopit například smysl nezkreslených vlastních jmen zúčastněných osob a míst (!!!) nebo účel popisovaných úkonů a znovu z nich odvodí principy dávno zapomenutých technik. Mnich Bacon, církví zotročený génius, měl pravdu.
Ten, který trval na tom aby vše důležité bylo pečlivě zaznamenáno, velmi dobře věděl, že člověk po mnoho generací nebude schopen napodobit činnost zařízení, která dvakrát vcelku podrobně popsali a (podruhé pod vedením zasvěceného) postavili Hebrejci.
K tomu je zapotřebí několika maličkostí: odhalit základní pravidla kvantové fyziky, vlastnosti krystalů a jejich mřížek, pochopit strukturu atomů a procesy v jejich valenčních sférách, rozpoznat zákonitosti spjaté s elektřinou, a v neposlední řadě odvrhnout starý způsob myšlení podřízeného otroka. Dávní "bohové" netušili, že nebudeme chtít vědět, co nám vzkazují.

Dnes, když si už dovedeme představit jak tato technika fungovala, musíme znovu projít a přehodnotit mnoho zdánlivě nesmyslných prastarých textů a takřka nepřebernou hromadu obrazového materiálu. Některé piktogramy, obrázky a "náboženské rituály", teprve nyní prozradí svůj skrytý smysl. Totéž platí o symbolech, jimiž bychom mohli zaplnit desítky stran.