p      Strana 14  
q    
q Z nákresu rekonstrukce Šalomounova chrámu je zřejmé, že za jeho západní (zadní) stěnou byla vyvýšená terasa podepřená nezvyklým množstvím sloupů. Na ní, mimo dohled a dosah zvědavců, asi spočívalo něco hodně těžkého.
Šalomounův legendární létající stroj?
-- Z plynojemů (kulatých hlavic sloupů) odebírané plyny procházely trubkami (které možná současně sloužily i jako vodiče elektrické energie) dozadu na terasu, kde byly pravděpodobně zkapalňovány a plněny do nádrží stroje. Terasa byla patrně spojena se záhadnými, veřejnosti a kněžím nepřístupnými místnostmi nad hlavní svatyní.
-- Celý systém byl dokonale samoregulační. Při zastavení odběru vzrostl tlak plynu ve válcích. Elektrolyt byl vytlačován zpět do vyrovnávací nádrže ("moře") a proces elektrolýzy se po obnažení kterékoli z elektrod přerušil. Je docela možné, že někde byl zabudován i jakýsi ochranný ventil, který odpojil a uzemnil přívod náboje do kondenzátoru oscilátoru, aby na nádvoří nedošlo ke zbytečnému neštěstí.
-- K výboji (blesku), který při obřadu zasvěcení "chrámu" zapálil obětiny na oltáři, došlo z jednoduchého důvodu: v "moři", a tedy ani ve sloupech, které pochopitelně nebyly uzemněny, nebyl elektrolyt. Na nezatíženém zařízení došlo k obrovskému přepětí.
Po dosažení plné kapacity vyrovnávacího systému (stěn předsíně) byl velmi zúžený paprsek směrován přesně na uzemněný oltář.
Přeskok výboje takto ionizovaným kanálem byl jen otázkou času.
Lišák Šalomoun si pro vlastní ochranu oblékl "obřadní roucho" (M.II. 28. 1 až 38) a pro jistotu klečel na vysokém izolovaném podstavci.

Opomíjená energie
V blízkosti Země a v kosmickém prostoru je obrovský rezervoár účelně využitelné čisté energie, k jejímuž odčerpávání jsme vlastní vinou dosud nenašli "kohoutek". Jen v "atmosférické elektřině" je skryt obrovský a nevyčerpatelný potenciál schopný bez potíží pokrýt energetické potřeby celé planety.
Místo toho, abychom se pokusili čerpat z jeho přirozené hladiny, jsme v typicky velikášském stylu chtěli "chytit blesk" (v USA) do obrovského kondenzátoru. To se pochopitelně nemůže nikomu podařit.
Myšlenka byla po několika marných pokusech končících katastrofami a finančním krachem zavržena. Blesk se holt do konzervy chytit nedá.
Ale to už je velmi dávno. Poučíme se?

Stroje na počasí?
Český farář Prokop Diviš šel jinou cestou. Jednoduché zařízení, podle jeho návodu zhotovené vesnickým kovářem, snížilo v předtím blesky sužované krajině nebezpečí zasažení lidí, dobytka a domů atmosférickým výbojem na minimum. Jeho bleskosvod ale nakonec zničili místní sedláci, kteří tomuto "ďábelskému vynálezu" kladli za vinu dlouhotrvající období sucha.
Byla to jen hloupost? Selská pověrčivost?
Možná, že sedláci - lidé zvyklí pozorovat přírodu a vnímat v širších souvislostech - nakonec přece jen nebyli daleko od pravdy.

Před stavbou Girsu v Lagaši sliboval Ninurta nejen hojnost zboží a rozkvět obchodu, ale i dostatek vláhy.
Může regulace náboje atmosférické elektřiny (ve velkém) ovlivnit množství nebo srážení vodních par v ovzduší? Víme jen tolik, že velký požár může i ve zdánlivě suché poušti vyvolat déšť. Tento jev je úzce spojen s výměnou iontů!

Staré arabské prameny tvrdí, že pyramidy původně byly potaženy třpytivou vrstvou bílého kovu a "kondenzací paprsků měsíčního svitu" zavlažovaly široké okolí. Měsíční světlo je polarizované stejně jako odraz slunečních paprsků v zrcadle. Srážení atmosférické vlhkosti působením mikrovln?

Ninurtův slib samozřejmě mohl mít i přenesený význam - energie umožňuje například práci vodních čerpadel a tak dále. Ostatně, pokud i lagašský ŠU - lineární katapult - byl instalován do tři sta a více metrů hluboké šachty, bylo průběžné odčerpávání velkého množství podzemních vod nevyhnutelnou nutností. Stačilo ji odvést do zavlažovacích kanálů.

Krystaly z Velké pyramidy
V souvislosti s využíváním krystalových generátorů existují i další indicie. Podle X. až XIII. tabulky textu LUGAL.E Ninurta po dobytí E.KURu zničil několik speciálně upravených krystalů, které, jak se zdá, byly zdrojem nebezpečných sil. Jeden z nich - šam, považovaný za "srdce pyramidy" - byl ve zvláštním výklenku komory: "... která je jako lev, kterého se nikdo neodváží napadnout. Její osa leží přesně ve směru východ - západ."
Další krystaly zdobily výklenky Velké galerie, vedoucí k "hlavní komoře". Na rozdíl od ostatních chodeb, kde: "svítilo tlumené zelené světlo", zářila galerie všemi barvami duhy. Ninurta vybral ze sedmadvaceti párů několik krystalů použitelných pro jiné účely. Ostatní nechal roztříštit, aby již nikdy nemohly být zneužity. Pak pomocí systému kladek otevřel spouštěcí kamenné příhrady a vstoupil do hlavní komory, skrývající "pulsující kámen". Odtud se "rozprostírala síť k pozorování nebe a země" (radar?).
V dutém kamenném bloku byl skryt citlivý mechanismus, který zvonivou rezonancí reagoval na jakoukoli změnu vibrací vnějšího prostoru (jakási pra-TAMARA...). Základem všeho byl gug ("kámen, který určuje směr").
Vyzařování tohoto krystalu, zesilované pěti rezonančními dutinami nad hlavní komorou, vystupovalo z pyramidy párem šikmých kanálů v její severní a jižní stěně. (Jakou frekvenci jsou schopny propustit "větrací kanály" Velké pyramidy? Jsou to, mimo jiné, i vlnovody?).
"Toho dne byl Gug zničen Pánem osudu (Ninurtou), který ho vyňal z jeho kamene."