| q |
Moc chytré. Kouřové
částice neutralizovaly negativní ionty v uzavřeném prostoru a kondenzátor
se přestal nabíjet. Kouř kadidla tak oklikou snížil
kmitočet v jiskřišti, a tak poměrně rychle snížil a posléze znemožnil
činnost oscilátoru. (M.III.16.12, 13, 17)
Pak mohl Áron bezpečně zasunout zkratovací tyče - a zařízení bylo
mimo provoz. Vypnuto - a beze svědků. (Za účelem dosažení obráceného
efektu používáme vysokonapěťové ionizátory v pračkách vzduchu.
Sytí vzduch zápornými ionty. Ty se váží na kouřové částice
"stahované" na mřížky filtru, nesoucího náboj opačné
polarity.)
A řekl Hospodin Mojžíšovi:
"Mluv Áronovi bratru svému, ať nevchází každého času do
svatyně
za oponu před slitovnicí, kteráž jest na truhle, aby neumřel."
a pokračuje:
"nebo (já) v oblace ukážu se nad slitovnicí"
(M.III.16.2).
Slovo "já" je v překladu kurzívou, bylo tedy vloženo překladatelem.
Překlad by měl znít:
"... neboť oblak mocné neviditelné síly ukáže se nad
slitovnicí".
Při častých návštěvách by se návštěvník zbytečně vystavoval vlivu
mikrovlnného záření. To, jak potvrdili "Filištínští",
vůbec nebylo zdraví prospěšné (Sam. 5. 6, 9,
11 a 12). Proto byl vymyšlen složitý rituál.
Každý zbytečný vstup do svatyně přišel Árona - ale jen pro jeho
dobro - pěkně draho. Kromě složité, veřejnosti předváděné
tajuplné procedury se dvěma kozly a beranem, musel obětovat ještě i
vlastního volka! To samo o sobě omezilo nadměrnou horlivost a touhu po
meditacích v blízkosti "Boží truhly" na minimum.
Důležitější než popis vlastního rituálu je text v odstavcích
M. III. 16. 12, 13 a 17.
Kněz si musel obléci lněnou košilku, a ne složitý, před zářením
chránící oděv, jako při obřadech u oltáře před stánkem! Ten
by se totiž v bezprostřední blízkosti mikrovlnného zářiče hezky
rychle nažhavil a jeho nositel v něm mohl i uhořet.
(Předem varuji před podobnými pokusy, ale - zkuste položit doma do
mikrovlnné trouby spojený kroužek neizolovaného drátu a krátce ji
zapněte. Za okýnkem se dějí moc zajímavé věci. Totéž hrozí u talířů
a hrníčků s pozlaceným okrajem.)
Přechod od "neviditelné smrtící síly" ve svatyni k božské
síle - neviditelné, mocné a všudypřítomné Vyšší moci, později
proti všem příkazům stylizované do postavy Jahveho - je vynikající
demonstrací toho, jaká směs pojmů může vzniknout ve snaze o náboženský
výklad nepochopitelných jevů.
Jsme o hezký kus dále, ale stále ještě zbývá celá sada nezodpovězených
otázek:
- Kdo a k čemu potřeboval energii vyrobenou ve stánku? Nabíjela snad
akumulátory pohánějící motory vzducholodě ("oblaku"), která
nad ním parkovala (viz UFO, bible a konec světa)?
- Provedl výpočty jednotlivých prostor "chrámu" znalec
"mistrovské formule" Chíram? Vypočítal podle ní i rozměry
rezonančních ploch "křídel cherubínů" v oscilační komoře?
- K jakému účelu byla odebírána získaná energie? (V každém případě
asi nesloužila k rozsvícení lampičky na Šalomounově nočním
stolku.)
- Byly 8,7 m vysoké duté měděné sloupy o průměru 220 centimetrů a
jejich kulaté hlavice o průměru 2,9 m jen jiskřiště a elektrody? K
tomu by přece stačily prosté kovové desky.
Nezbývalo, než znovu pečlivě prostudovat veškeré texty, včetně
apokryfů. A znovu se potvrdilo, že vytrvalost se vyplatí.
Létající
král
"A daroval jí vozidla, jezdící po zemi a také jeden létající
vůz, který sestrojil podle vědomostí, které mu svěřil Bůh."
(KEBRA NEGEST, kap. 30) Pisatel zde
zřetelně rozlišuje mezi dvěma různými typy vozů!
Opravdu krásný, i když trochu překvapující dárek, který playboy Šalomoun
(mimochodem - v bibli se zachoval text jedné z jeho krásných milostných
písní!) daroval sličné návštěvnici. Příjemcem nezvyklého daru
nebyl nikdo jiný než tajemná královna ze Sáby, kterou dnes někteří
"badatelé" řadí do rodiny "několikametrových obrů...".
Šalomouna uctívají Hebrejci, Arabové a kupodivu i Indové. Všude, od
Egypta až po Indii, se zachovaly stavby zvané Šalomounův trůn, Šalomounův
odpočinek a existuje několik Šalomounových hor. Legendy vyprávějí,
že cestoval s četným doprovodem na létající platformě (na
níž, s tím, jak legenda stárla, časem našli místo i jejich koně a
velbloudi.). Dělala pekelný hluk a při průletu byly strhávány střechy
domů.
Archou úmluvy a létajícím králem Šalomounem se podrobně zabýval Erich
von Däniken v knize Věštec minulosti. Pátral však po
stopách záhadné truhly z jiných důvodů - hledal "zařízení na
výrobu many, napájené plutoniovým minireaktorem". Ke skutečnému
vyřešení záhady mu scházel doslova milimetr! Kdyby se býval držel
své vlastní ohromné intuice a neuklouzl na slepičinci cizích myšlenek...
Vedlejší výsledky Dänikenova bádání, zejména jeho rozbor legend o Šalomounově
létajícím stroji, potvrzují následující hypotézu o účelu stánku
i chrámu:
Oba "svatostánky" sloužily jako zdroje energie pro
elektrolytickou výrobu kyslíku a vodíku - pohonných hmot pro (létající)
mechanické dopravní prostředky! |
|