G. H. Wells nazval ve svých Dějinách světa Šalomouna "bezvýznamným králíkem", úplným chuďasem ve srovnání s egyptskými a babylonskými panovníky. Utrousil ironickou poznámku o tom, že jeho královský palác byl daleko větší než proslulý chrám. Poukazuje na jeho rozměry, které byly ve srovnání se stavbami zasvěcenými egyptským bohům opravdu skromné. Jenomže - kvantita není kvalita. Ono to mělo velmi pádný důvod. Shrňme si všechno, co může technik vyčíst z běžně dostupných popisů. (Omlouvám se, pokud mi něco ušlo.)
. Chrámovému průčelí vévodil pár mohutných sloupů, jejichž rozměry a způsob zhotovení byl výjimečně dobře zdokumentován. Mají dokonce svá jména. Vpravo stojící kovový válec byl Jachin. Bývá překládán jako: Jahve dává sílu (moc). Název druhého, Boas, znamená: ten, v němž sídlí síla (moc).
. Víme, že při slavnostním zasvěcení chrámu se opakoval úkaz, popsaný v bibli už na jiném místě - zapálení oběti přeskokem mohutného elektrického výboje (blesku). Tentokrát ne mezi "Slávou Hospodinovou" (možná "stánkem slávy Hospodinovy"!) a oltářem (M.III. 9.24). K výboji došlo mezi oltářem a sloupy! (Par.II.7. 1)
. Ze silného, pryskyřicí prosyceného dřeva zhotovené a ryzím zlatem oboustranně potažené přepážky stropu a podlahy hlavní svatyně chrámu (vestavěné do kamenné konstrukce), byly z technického pohledu dokonalými velkokapacitními kondenzátory.
. Masa kovu vnějšího obložení byla vodivě spojena se sběrači atmosférické elektřiny. Hřeben a okraje obrovské střechy lemovaly zubaté lišty z pozlaceného kovu, uzemněné ve vodních cisternách (zdroj: Kebra Negest). Prokop Diviš budiž pozdraven...
. Plošina na níž stál chrám, byla včetně nádvoří perfektně izolována několika vrstvami kamenných bloků, proložených mohutnými cedrovými trámy. To zajišťovalo i flexibilitu základů stavby v případě tehdy zřejmě častějších zemětřesení. Některé prameny uvádějí, že pozemek byl vybrán především proto, že byl místem dopadu obrovského meteoritu.
. V prostoru vnějšího oltáře se bylo záhodno pohybovat jen ve speciálním obleku; jakési přenosné Faradayově kleci, obdobě ochranného oblečení dnešních techniků pracujících na vysokonapěťových zařízeních. Podrobný popis najdete v Exodu (M.II.28. 1 až 38).
. Krátce poté, kdy byl chrám uveden do provozu, kněží zcela nedůstojně utekli; nemohli "sloužiti", protože ho "začal naplňovat Hospodinův oblak"
(Král.I. 8.10 a 11 a Par. II. 5.13 a 14). To pro začátek postačí.
Je všechno jen náhoda?