p      Strana 2  
q    
q Puzzle dosud sesbíraných poznatků zobrazuje šipku, naznačující určitý směr. Máme mimo jiné i další, tentokrát už nezvratné, svědectví o "kulturním mostě" mezi "starým" a "novým" světem. (Hlubina návratu) Nejsem lingvista ani archeolog nebo amerikanista, dokonce ani jiný -log, či -ista. Ale právě proto se nespokojím s učebnicovými termíny a oficiálními vysvětleními. Musím na to jít od trochu jiného lesa.
Odhlédněme od výrazných prvků zla provázejících krvavý jaguáří kult úpadkových civilizací. Možná, že krvežízniví "jaguáří trpaslíci", kteří se před kýmsi skrývali v nekonečných jihoamerických podzemních katakombách, nejsou s lidstvem spřízněnou rasou nepozemských "bohů", ale E.B.E. Věnujme se technickým artefaktům, ať už sloužily komukoli.
Pro vysvětlení záhady dvou sloupů si zajdeme ke králi Šalomounovi. Ten, před mnoha staletími, vystavěl v Jeruzalémě za pomoci jakýchsi "bohů" technický zázrak, maskovaný jako chrám. Nesmysl? Kdeže.
Opřeme se o pořádný kus stabilní mědi a kanonizovaný, a tudíž nezpochybnitelný biblický text.

G. H. Wells nazval ve svých Dějinách světa Šalomouna "bezvýznamným králíkem", úplným chuďasem ve srovnání s egyptskými a babylonskými panovníky. Utrousil ironickou poznámku o tom, že jeho královský palác byl daleko větší než proslulý chrám. Poukazuje na jeho rozměry, které byly ve srovnání se stavbami zasvěcenými egyptským bohům opravdu skromné. Jenomže - kvantita není kvalita. Ono to mělo velmi pádný důvod. Shrňme si všechno, co může technik vyčíst z běžně dostupných popisů. (Omlouvám se, pokud mi něco ušlo.)
. Chrámovému průčelí vévodil pár mohutných sloupů, jejichž rozměry a způsob zhotovení byl výjimečně dobře zdokumentován. Mají dokonce svá jména. Vpravo stojící kovový válec byl Jachin. Bývá překládán jako: Jahve dává sílu (moc). Název druhého, Boas, znamená: ten, v němž sídlí síla (moc).
. Víme, že při slavnostním zasvěcení chrámu se opakoval úkaz, popsaný v bibli už na jiném místě - zapálení oběti přeskokem mohutného elektrického výboje (blesku). Tentokrát ne mezi "Slávou Hospodinovou" (možná "stánkem slávy Hospodinovy"!) a oltářem (M.III. 9.24). K výboji došlo mezi oltářem a sloupy! (Par.II.7. 1)
. Ze silného, pryskyřicí prosyceného dřeva zhotovené a ryzím zlatem oboustranně potažené přepážky stropu a podlahy hlavní svatyně chrámu (vestavěné do kamenné konstrukce), byly z technického pohledu dokonalými velkokapacitními kondenzátory.
. Masa kovu vnějšího obložení byla vodivě spojena se sběrači atmosférické elektřiny. Hřeben a okraje obrovské střechy lemovaly zubaté lišty z pozlaceného kovu, uzemněné ve vodních cisternách (zdroj: Kebra Negest). Prokop Diviš budiž pozdraven...
. Plošina na níž stál chrám, byla včetně nádvoří perfektně izolována několika vrstvami kamenných bloků, proložených mohutnými cedrovými trámy. To zajišťovalo i flexibilitu základů stavby v případě tehdy zřejmě častějších zemětřesení. Některé prameny uvádějí, že pozemek byl vybrán především proto, že byl místem dopadu obrovského meteoritu.
. V prostoru vnějšího oltáře se bylo záhodno pohybovat jen ve speciálním obleku; jakési přenosné Faradayově kleci, obdobě ochranného oblečení dnešních techniků pracujících na vysokonapěťových zařízeních. Podrobný popis najdete v Exodu (M.II.28. 1 až 38).
. Krátce poté, kdy byl chrám uveden do provozu, kněží zcela nedůstojně utekli; nemohli "sloužiti", protože ho "začal naplňovat Hospodinův oblak"
(Král.I. 8.10 a 11 a Par. II. 5.13 a 14)
. To pro začátek postačí.
Je všechno jen náhoda?