| q |
Puzzle dosud
sesbíraných poznatků zobrazuje šipku, naznačující určitý směr. Máme
mimo jiné i další, tentokrát už nezvratné, svědectví o "kulturním
mostě" mezi "starým" a "novým" světem. (Hlubina
návratu) Nejsem lingvista ani archeolog nebo amerikanista, dokonce
ani jiný -log, či -ista. Ale právě proto se nespokojím s učebnicovými
termíny a oficiálními vysvětleními. Musím na to jít od trochu jiného
lesa.
Odhlédněme od výrazných prvků zla provázejících krvavý jaguáří
kult úpadkových civilizací. Možná, že krvežízniví "jaguáří
trpaslíci", kteří se před kýmsi skrývali v nekonečných
jihoamerických podzemních katakombách, nejsou s lidstvem spřízněnou
rasou nepozemských "bohů", ale E.B.E. Věnujme se technickým
artefaktům, ať už sloužily komukoli.
Pro vysvětlení záhady dvou sloupů si zajdeme ke králi Šalomounovi.
Ten, před mnoha staletími, vystavěl v Jeruzalémě za pomoci jakýchsi
"bohů" technický zázrak, maskovaný jako chrám.
Nesmysl? Kdeže.
Opřeme se o pořádný kus stabilní mědi a kanonizovaný, a tudíž
nezpochybnitelný biblický text.
G. H. Wells nazval ve svých Dějinách světa Šalomouna
"bezvýznamným králíkem", úplným chuďasem ve srovnání s
egyptskými a babylonskými panovníky. Utrousil ironickou poznámku o
tom, že jeho královský palác byl daleko větší než proslulý chrám.
Poukazuje na jeho rozměry, které byly ve srovnání se stavbami zasvěcenými
egyptským bohům opravdu skromné. Jenomže - kvantita není kvalita. Ono
to mělo velmi pádný důvod. Shrňme si všechno, co může technik vyčíst
z běžně dostupných popisů. (Omlouvám se, pokud mi něco ušlo.)
. Chrámovému průčelí vévodil pár mohutných sloupů, jejichž rozměry
a způsob zhotovení byl výjimečně dobře zdokumentován. Mají dokonce
svá jména. Vpravo stojící kovový válec byl Jachin.
Bývá překládán jako: Jahve dává sílu (moc). Název druhého,
Boas, znamená: ten, v němž sídlí síla (moc).
. Víme, že při slavnostním zasvěcení chrámu se opakoval úkaz,
popsaný v bibli už na jiném místě - zapálení oběti přeskokem
mohutného elektrického výboje (blesku). Tentokrát ne mezi "Slávou
Hospodinovou" (možná "stánkem slávy Hospodinovy"!) a
oltářem (M.III. 9.24). K výboji
došlo mezi oltářem a sloupy! (Par.II.7. 1)
. Ze silného, pryskyřicí prosyceného dřeva zhotovené a ryzím zlatem
oboustranně potažené přepážky stropu a podlahy hlavní svatyně chrámu
(vestavěné do kamenné konstrukce), byly z technického pohledu dokonalými
velkokapacitními kondenzátory.
. Masa kovu vnějšího obložení byla vodivě spojena se sběrači
atmosférické elektřiny. Hřeben a okraje obrovské střechy
lemovaly zubaté lišty z pozlaceného kovu, uzemněné ve vodních
cisternách (zdroj: Kebra Negest).
Prokop Diviš budiž pozdraven...
. Plošina na níž stál chrám, byla včetně nádvoří perfektně izolována
několika vrstvami kamenných bloků, proložených mohutnými cedrovými
trámy. To zajišťovalo i flexibilitu základů stavby v případě
tehdy zřejmě častějších zemětřesení. Některé prameny uvádějí,
že pozemek byl vybrán především proto, že byl místem dopadu
obrovského meteoritu.
. V prostoru vnějšího oltáře se bylo záhodno pohybovat jen ve speciálním
obleku; jakési přenosné Faradayově kleci, obdobě ochranného oblečení
dnešních techniků pracujících na vysokonapěťových zařízeních.
Podrobný popis najdete v Exodu (M.II.28. 1 až 38).
. Krátce poté, kdy byl chrám uveden do provozu, kněží zcela nedůstojně
utekli; nemohli "sloužiti", protože ho "začal naplňovat
Hospodinův oblak"
(Král.I. 8.10 a 11 a Par. II. 5.13 a 14). To pro začátek
postačí.
Je všechno jen náhoda? |
|