| q |
Laskarův výrok
o "prachaosu", projevujícím se zejména u vnitřních těles
soustavy, opět potvrzuje, že Sitchinem rekonstruovaná kosmogonie nebyla
ani božským mýtem ani sumerskou či babylonskou pohádkou na dobrou
noc...
Vzhledem ke kratším dobám oběhu jsou vnitřní planety - Marsem počínaje
a Venuší konče - v daleko větším ohrožení. Také Velikovským
popisované a "vědeckými kruhy" vysmívané abnormality,
pozorované na obloze národy staro- a dávnověku, zřejmě přímo
souvisejí s přítomností Vetřelce.
V době, kdy opustí střed systému a zmizí jeho přímý vliv, hrozí
nejen Zemi několikerý průlet pásmem zavlečených trosek, provázený
opravdovým bombardováním těžkými kusy! Pak se, až na občasný
dopad nějakého bolidu a periodické "deště" meteoritů o
velikosti zrnek písku, stávají "padající hvězdy" zvláštností.
"Zásobárna projektilů" v pásu asteroidů je téměř nevyčerpatelná.
Čeká se jen na to, až si Vetřelec přijde pro novou vlečku...
Vědomé
lži zástupců "vědy"?
Na povrchu Měsíce můžeme pozorovat, že největší "krátery"
- mare (kráterům ani impaktům nepodobné útvary, údajně
vyplněné vyvřelou lávou, které ovšem mohou být i stopami
gigantického elektrického oblouku, vzniklého při vyrovnávání
potenciálů během "nebeské bitvy") - pokrývají obrovské
plochy povrchu. Menšími impakty byly narušeny až později.
Co se týče meteorického prachu, je ho zde sotva pár centimetrů.
Astronauti se v něm v každém případě nebrodili po ramena, jak by se
dalo očekávat, kdyby...
Poznatky z Měsíce by na žádný pád neměly být
vyhodnocovány podle pozemských kritérií. Snaha po zařazení
výsledků do "patřičných přihrádek" by snadno mohla vést
k neodpustitelným a zavádějícím chybám. Měsíc, říkají Sumerové,
je totiž malá, samostatnosti zbavená planeta.
Zdá se, že v nedávné minulosti došlo ve vztahu k Měsíci k celé řadě
podivných "omylů", které věda z jakýchsi důvodů tají.
Namátkou jen některé.
• Ačkoli uniformistická školní pravda stále ještě trvá na
tom, že Měsíc má v poměru k Zemi šestinovou přitažlivost, dokázalo
již chování prvních sovětských družic, že tady něco nehraje. Ne a
ne se trefit... Dnes víme, že sféra přitažlivosti zemského souputníka
zasahuje mnohem dál do prostoru, než se předpokládalo. Namísto původně
uváděných 32 127 km, to ve skutečnosti je více než dvojnásobek - 69
998 km!
Počítačovou analýzou (podle některých badatelů prý uměle
zpomalovaných?!) záběrů, pořízených různými posádkami lodí
projektu Apollo, lze údajně zjistit, že gravitace na povrchu Měsíce
je asi jen o třetinu nižší než pozemská...!
• Požadavky týmu do podfuku tisíciletí nezasvěcených geologů,
kteří doslova prosili, aby jedna z misí Apollo přistála poblíž měsíčního
pólu a poohlédla se po vodě, životně potřebné v případě založení
základny, zůstaly nevyslyšeny.
Vodu na Měsíci hledal (a samozřejmě i našel!) z oběžné dráhy
satelit - Lunar Prospector - vypuštěný 6. ledna 1998. Současně
pořizoval detailní záběry povrchu, údajně za účelem zhotovení přesných
map. Proč až tak pozdě? Ve zprávách jsme u příležitosti jeho vypuštění
mohli slyšet (pardon) doslova nebetyčnou blbost: po vodě měl pátrat
zejména v okolí jižního pólu, kde se údajně shromáždila - z prolétajících
komet... Mám pocit, že toto tvrzení už je trochu moc "přitažené
za vlasy" i pro smrtelníka, který se o výzkum kosmu příliš
nezajímá. Na Měsíci voda je (i když na povrchu ne v tekutém stavu),
a co víc - zdá se, že Měsíc má sice řídkou, ale přece jen jakousi
plynnou atmosféru!
• Je zde na každý pád dostatečné množství plynů, aby si
astronauti mohli (s využitím vztlaku atmosféry) házet Frisbyho
diskem... Přítomnost plynů je zřejmá z analýzy vztlakem ovlivněné
křivky, kterou plastový disk za letu opisoval. Proč ho vlastně
vozili s sebou?
• Vlajka na záběru prezentovaném nadšenému lidstvu jako
fotografie se na původním, a dnes již dostupném filmovém záznamu, ve
skutečnosti slabě pohybuje! Tedy vlaje!
• Existují fotografie údolí, jehož dno vypadá jako porostlé nějakým
druhem mechu nebo lišejníku; na jiných jsou vidět záhadné umělé
trojúhelníkové útvary.
Veškeré filmové záběry tohoto druhu byly utajeny nebo před zveřejněním
rozostřeny, vyretušovány a prezentovány jako fotografie. To byla, a
podle některých pramenů a náznaků dosud je, běžná praxe! Teprve
dnes některé obrázky a záznamy prosakují na veřejnost v originálním
stavu.
• Průzkum Měsíce byl i přes nesplnění programu, na který byl
dostatek finančních prostředků, nečekaně zastaven.
Otázka: Jak staré a jak kvalitní jsou poslední zveřejněné (neretušované)
fotografie odvrácené strany Měsíce?
———
Ze všech dosavadních poznatků lze vyvodit asi tolik:
- Vlezli jsme do kuchyně někomu, kdo nás v ní nechce.
- Někdo (na Zemi) nás (možná právem) považuje za spolek slabomyslných
bytostí, neschopných psychicky zpracovat převratný poznatek, že je všechno
jinak...
- Veškeré údaje byly pozměněny ze strategických důvodů. Američané
dosud nepřehodnotili způsob sdělování některých utajovaných
informací.
Spekulativní možnost:
- Lidstvo jako celek dosud není zralým partnerem pro otevřený kontakt,
i když k němu dávno došlo a byl utajen. |
|