POTENCIÁLNÍ ZDROJE OHROŽENÍ 

Vývoj člověka ovlivnily asteroidy

"Jeden rychle vystřízliví, když si uvědomí, že lidé vděčí za své bytí spíše kosmické náhodě než genetickému vybavení..."

Podle výzkumníků, studujících jak často v minulosti na Zemi narazily, mohly dopady asteroidů významně ovlivnit běh lidského vývoje. Spíše než pozvolnou a nepřerušovanou evolucí, mohl být vzestup lidstva ovlivněn opakovanými kosmickými katastrofami.

V nedávno zveřejněné práci se výzkumníci pokoušejí vnést světlo do jedné z největších záhad, která mate už dvě vědecké generace: Proč v průběhu uplynulých pěti miliónů let beze zbytku vyhynuly téměř všechny člověku příbuzné bytosti? V souladu s tradiční evoluční teorií totiž raní předkové vlastně měli být pomalu a postupně nahrazováni "geneticky způsobilejšími" lidskými druhy.

Dr. Benny Peiser, sociální antropolog z liverpoolské Univerzity Johna Moora a Michael Paine z australské Planetary Society, který se zabývá výzkumem impaktů, tvrdí, že nanejvýš pravděpodobnou příčinou vyhynutí předchozích členů čeledi Hominidae bylo více než dvacet drtivých globálních katastrof, k nimž došlo v běhu uplynulých pěti milionů let.

"V okolním prostoru možná bylo a dosud je mnohem více objektů ohrožujících pozemský život, než jsme si ještě donedávna mysleli; to, že homo sapiens zatím přežil všechny tyto celosvětové katastrofy, má ovšem pramálo společného s tradičním výkladem neo-darwinistů," řekl Dr. Peiser zpravodaji BBC News Online. "Jeden rychle vystřízliví, když si uvědomí, že lidé za život vděčí spíše kosmické náhodě než svému genetickému vybavení," dodal.

"Populace perspektivních hominidů a raných moderních lidí byla mizivě malá. Pokud by ke kterémukoli z těchto dopadů došlo v sousedství této populační skupiny, mohli jsme sdílet úděl ptáka dodo."

Michael Paine souhlasí: "Před dvěma miliony let například spadla do Tichého oceánu jihozápadně od Chile malá planetka, jejíž průměr je odhadován na asi 2 km. Kdyby asteroid tehdy zasáhl pevninu, dopad na životní prostředí mohl být mnohem horší." "Kdyby k jeho kolizi se Zemí došlo o několik hodin dříve, mohl smést ze zemského povrchu jižní Afriku i s našimi předky."

Simulace
Výzkumníci provedli řasu počítačových simulací známých kosmických srážek, k nimž došlo v průběhu posledních pěti miliónů let, za účelem vyhodnocení možného počtu a stupně rozvrácení životních podmínek v průběhu vývoje našeho druhu. Přitom brali v úvahu nejhorší možné případy v každém z předcházejících 5000 milénií. Zjistili, že ve sledovaném období došlo v 57% vyhodnocovaných milénií k dopadům kosmických těles s možnými katastrofálními důsledky pro všechny suchozemské tvory.

(Podle: Dr. David Whitehouse, BBC News | SCI/TECH | Asteroids 'affected human evolution')

Sobota 4. listopadu 2000, 22:15 GMT

Vědci odvolali varování

Astronomové tvrdí, že zpráva o tom, že Země by mohla být v roce 2030 zasažena malou planetkou byly velmi zveličené.

Necelý den poté, co zaznělo varování před asteroidem 2000SG344, ukázala přepracovaná analýza jeho oběžné dráhy, že kosmický balvan ve skutečnosti mine Zemi ve vzdálenosti zhruba pěti milionů kilometrů. Nicméně, tento v září 2000 objevený nevelký asteroid, jehož průměr je odhadován na asi 30 - 70 metrů budou astronomové i nadále pozorně sledovat.

Mnozí vědci ostře kritizovali způsob, jakým byla tato informace poskytnuta sdělovacím prostředkům ještě předtím než byla důsledně prověřena.

Odhad hrozby
Asteroid 2000SG344 je prvním objektem, který na Turínské škále ( 0 - 10) nebezpečných kosmických objektů získal index větší než nula. Vypátrali ho 29. září 2000 astronomové David Tholen a Robert Whiteley, používající 3,6 metrového kanadsko-francouzsko-havajského teleskopu, umístěného na Havajských ostrovech.

Krátce poté byl objekt identifikován při kontrole výsledků předběžných lineárních pozorování oblohy, prováděných v květnu 1999. V pátek 3. listopadu 2000 zveřejnil Mezinárodní astronomický svaz výstrahu, v níž se tvrdilo, že uvedený asteroid s pravděpodobností 1:500 zasáhne Zemi 21. září 2030. Tak vysoká pravděpodobnost kolize s podobným objektem zatím nikdy nebyla určena. Pokud by skutečně dopadl na naši planetu, byly by důsledky zničující; exploze by několikanásobně překonala účinek nejsilnější jaderné zbraně.

Kontrola dat
Teprve po tomto sdělení začali astronomové porovnávat pozorováním získané údaje, aby zjistili, zdali tento objekt nebyl náhodou zachycen, ale jako takový nerozpoznán v průběhu dřívějších pozorování. Ukázalo se, že je tomu skutečně tak a data z těchto pozorování umožnila mnohem přesnější rekonstrukci a výpočet zakřivení dráhy, kterou asteroid mezitím urazil.

Výsledek: Kosmická skála nás v roce 2030 mine ve vzdálenosti asi pět milionů kilometrů, což je asi dvanáctinásobek vzdálenosti Země - Měsíc. Nově vypočítaná trajektorie sice poukazuje na jisté nepatrné riziko kolize tohoto tělesa se Zemí okolo roku 2071, ale vědci věří, že až bude jeho oběžná dráha ještě lépe ověřena rozplyne se i tato hrozba. Nyní je asteroid 2000SG344 zhruba 15 miliónů kilometrů vzdálený a tato vzdálenost se neustále zvyšuje.

Ukvapenci a panikáři...
Protože 2000SG344 má obdobnou oběžnou dráhu jako Země nabízí se podezření, že může jít i o poslední stupeň rakety typu Saturn, používané při měsíčních misích APOLLO. Pokud by tento lidský výrobek dopadl na Zemi, účinky by byly v nejhorším případě jen lokální a velmi omezené.

Někteří vědci kritizovali IAU a NASA kvůli tomu, že ukvapeně vydali výstrahu jen proto, aby o necelý den později musela být dementována. Benny Peiser z Liverpoolské univerzity Johna Moora to považuje za: "... extrémně nerozumné, předčasné panikaření."

(Podle: Dr. David Whitehouse, BBC News | SCI/TECH | Scientists revise asteroid warning)

Vražedné komety

Podle významného britského experta patří mezi nejpravděpodobnější tělesa atakující zemský povrch "malé" komety. Ty ovšem i přes relativní nepatrnost mohou způsobit obrovské škody a stát se příčinou smrti miliónů lidí.

Dr. Matt Genge z Londýnského přírotopisného muzea zkoumá možný rozsah poškození, způsobených dopadem "malých" mereoroidů a komet na zemský povrch. Mezi nejničivější přitom řadí "malé" komety s jádrem o průměru od 50 do 100 metrů, protože jejich dopad vyvolává masívní tepelnou šokovou vlnu, která drtí a spaluje budovy i lidi.

Dr. Genge vysvětluje, že velké meteoroidy, které by skutečně by mohly vyhladit celé lidstvo, dopadají na zemský povrch možná jednou za milion let. Jenže menších a přitom smrtelně nebezpečných těles jsou v okolním prostoru desítky milionů, takže setkání s nimi je mnohem častější, takže jsou pro lidstvo mnohem větší hrozbou.

Dr. Genge vyložil své myšlenky na scheffieldském festivalu Britského sdružení pro vědu.

Šoková vlna
V atmosféře nad Sibiří patrně v roce 1908 zaniklo asi šedesátimetrové jádro komety, poté, když se předtím rozpadlo v atmosféře na mnoho fragmentů. Uvolněná energie 600× přesáhla hirošimskou atomovou bombu. Přitom bylo zpustošeno zalesnění tajgy v okruhu čtyřiceti kilometrů od epicentra výbuchu; naštěstí šlo o takřka neobydlenou oblast. Lze ovšem očekávat, že kometa podobné velikosti zasáhne Zemi jednou za 100 až 300 let. Kdyby kometa z roku 1908 dorazila o pouhých 8 hodin dříve, zahubila by celý Londýn.

Dr. Genge přiblížil vážnost situace takto:

"Představme si, že rychlostí 58 000 km/h narazila na atmosféru kometa, jejíž jádro je složeno z ledu, kamení a prachu. Když se do ní vnořilo, rozžhavilo se třením vzduchu v ohnivou kouli, která se začala rozpadat. Její cestu po obloze provázelo mohutné dunivé hřmění a pak explodovala s nesmírnou silou."

"Napřed dorazil termický záblesk a po něm rozsáhlá šoková vlna, vše téměř jako při atmosférické jaderné explozi jenže mnohem intenzivnější. Dejme tomu, že vám to myslí skutečně bleskově a chtěli jste se skrýt. Ale v příští mikrosekundě jste už nebyli, protože všechno okamžitě vzplálo, včetně vás..."

"Lidi mimo toto pásmo šoková vlna napřed srazila k zemi a pak je orkán vzduchu, ženoucího se zpět směrem k epicentru výbuchu, vlekl zpátky spolu s troskami domů a jiným poletujícím materiálem..." 

"Po takovém incidentu by například z Londýna zbyla jen pustina plná rozbořených, zuhelnatělých zbytků budov a spousta zčernalých mrtvol."

Výstražná znamení
Dr. Genge, který bere v úvahu fyzikální vlastnosti meteoroidů a komet, označuje za nejnebezpečnější "sibiřský model" zániku malé komety v atmosféře. Ironií je, že právě malé, 50 až 100 metrové komety mají nestabilní konstrukci jádra a proto jsou tak nebezpečné. Kromě toho jsou těžko pozorovatelné. Rozpadají se na fragmenty, vybuchující jen pár kilometrů nad zemí - "... v optimální výšce zaručující maximální míru zpustošení," říká Dr. Genge.

Kamenné a kovové meteoroidy obdobné velikosti mají mnohem pevnější strukturu a proto se nerozpadají a nevybuchují. Stometrový kovový meteoroid je schopen vytvořit impaktní kráter o průměru 60 km, ve srovnání s "pouze" dvoukilometrovým impaktem, který by zůstal po kamenném tělese stejné velikosti. Příčinou je vyšší hustota u kovu.

Dr. Genge věří, že jeho analýzy přispějí k usnadnění určení úrovně nebezpečnosti, podle níž bude k Zemi směřující objekt zařazen. Mimo jiné to pomůže rozhodnout jaké postupy a činnosti bude nutno vykonat.

Trajektorie většiny objektů ve sluneční soustavě sice lze předpovídat na sto let dopředu, jenže je tu stále ještě možnost, že se objeví cosi s "krátkým varováním", jako například překvapivě velká kometa Hale-Bopp.

(Podle: Damian Carrington, BBC News | Sheffield 99 | Small but deadly comets identified)

Volání po ochraně před asteroidy

Experti požadují od britské vlády aby se Británie postavila do čela při vytváření systému včasného varování, chránícího planetu před potenciálně nebezpečnými asteroidy a kometami.
Skupina specialistů, ustavená za účelem podchycení hrozby takzvaných Zemi blízkých objektů (NEO), usuzuje, že toto riziko nelze nadále řadit do oblasti scifi, ale musí se považovat za cosi, čím bychom se měli vážně zabývat .

Tříčlenný tým vyzval ministry aby od mezinárodních partnerů požadovali pomoc při výstavbě nového teleskopu vyhrazeného k pátrání po Zemi ohrožujících nebeských tělesech. Teleskop, jehož cena se pohybuje okolo 15 milionů britských liber, by měl být umístěn na jižní polokouli a navržen k detekci objektů o průměru několika set metrů.
Momentálně jsou objekty této velikosti objeveny jen náhodně, při jiných pozorováních, a to hlavně na severní polokouli, která je lépe vybavena odpovídajícími teleskopy.

Další doporučení zahrnuté do oficiální zprávy hovoří o nutnosti založení Centra pro obranu před asteroidy v Británii a uvádí hlavní body spolupráce s mezinárodním společenstvím za účelem zmírnění následků případného dopadu kosmického tělesa v budoucnosti.

Mezinárodní úsilí
Zpráva zahrnuje čtrnáct doporučení, podle nichž by Británie měla:

• zaujmout vedoucí úlohu ve větším mezinárodním úsilí;
• zlepšit svou schopnost odhalit jakýkoliv z kosmu přilétající objekt;
• odhadnout rizika a důsledky možného dopadu;
• provést opatření ke zmírnění následků jakékoliv budoucí srážky včetně nových národních a mezinárodních opatření, směřujících k získání potřebných finančních prostředků.

Zmiňovanou tříčlennou pracovní skupinu ustanovil britský ministr pro vědu lord Sainsbury už v lednu.
Při této příležitosti ministr v rozhovoru sdělil, že nebezpečí překvapivého dopadu dostatečně velkého objektu, který by způsobil větší nebo menší škody, musí být být bráno vážně. "Riziko je sice velmi malé, hovoříme tu o možnosti vážné události, k níž dochází snad jednou za 100 000 let ," řekl BBC. "Na druhou stranu, kdyby k tomu došlo, byly by následky opravdu velmi vážné."
"Vložili jsme spoustu peněz do astronomie," dodal, "a myslím, že je velmi rozumné přidat pár drobných na činnost, zajištující, že budeme včas informováni vyvstane-li nebezpečí, že něco zasáhne naši v mnoha ohledech velmi křehkou planetu."

Tříčlennou skupinu tvoří Dr. Harry Atkinson, bývalý člen Rady pro vědecko- technologický výzkum (SERC) a předchozí předseda rady Evropské kosmické agentury ESA, sir Crispin Tickell, dřívější britský první velvyslanec u OSN a profesor David Williams z londýnské University College.

Lord Sainsbury řekl, že vznik této pracovní skupiny vítá a vzhledem k příznivé reakci vlády očekává odpověď na ostatní doporučení v nejbližších měsících.

Liberální demokrat Lembit Opik, který se účastnil kampaně za založení expertní skupiny, požaduje vyčlenění 70 mil. liber (98 mil. dolarů) v průběhu 10 let globálně použitelných na pořízení technologie, umožnující sledování blížících se asteroidů.

Globální katastrofa
V přiložené expertní zprávě je uveden výčet devíti objektů, přibližujících se k Zemi na vzdálenost dvou měsíčních distancí, která v roce 1991činila asi 800 000 km. V květnu 1996 se jeden z nich, o velikosti 300 metrů, označení JA1, přiblížil k naší planetě na méně než 1,2 této vzdálenosti.
Astronomové nedávno odhadli, že existuje téměř 1000 asteroidů o velikosti nejméně jednoho kilometru křížících oběžnou dráhu Země.

Profesor Mark Bailey z Armaghovy observatoře v severním Irsku řekl, že zásah planetkou této velikosti může mít na Zemi pustošivé účinky.
"Prostřednictvím klimatických změn by způsobil globální katastrofu, ať už by dopadl kdekoli. Výkyvy, nebo prudká změna schematu počasí, by vzápětí vedly k prudkému poklesu dodávek potravin, což by vedlo k pravděpodobné ztrátě čtvrtiny světové populace během několika měsíců," sdělil v rádiu BBC.

(Podle: BBC Online | SCI/TECH | Monday, 18 September, 2000)        

(25.4.2001)

Rozpad komety
Astronomové 2. května 2001 oznámili, že se jádro lineární komety C/2001 A2 patrně rozštěpilo vedví. Ledový návštěvník z vnějšku slunečního systému neustále nabývá na jasu. Když se přiblíží ještě víc ke Slunci mohl by být už brzy viditelný prostým okem. 
Pozorovatelé oblohy mohou po západu slunce vypátrat roztřepenou fragmentovanou kometu poblíž Oriónova chodidla i skromnými dalekohledy nebo triedry. Kometa se rychle posouvá na jižní oblohu, takže nejlepší pohled si v příštích dnech a týdnech vychutnají pozorovatelé na jižní polokouli.

Zářící kometa
Pozorovatelé z jižní polokoule hlásí, že kometa C/2001 A2 (linear), která se minulý měsíc rozpadla na dva kusy, opět zvýšila svůj jas.
Zdroj: Spaceweather.com 

(12.05.2001)