Martovy měsíce Phobos a Deimos zmizely!
Úvodní slovo vydavatele Marshalla Masterse
Drazí čtenáři
Rozebrali jsme veškeré dostupné zprávy o pozorování
Martových satelitů Phobos a Deimos a ukázalo se, že žádná z nich není věrohodná. V jednom případě dokonce máme dobrý důvod věřit, že se jedná o podezřelý padělek, zatímco ostatní vykazují nedostatečně propracovaný a nedůvěryhodný zpravodajský standard. V důsledku toho nelze žádnou z
nich považovat za spolehlivou.
V minulém týdnu se Glen Deen dvakrát znovu pokusil o pozorování měsíců Marsu pomocí 24´´
teleskopu Cassegrain s ohniskovou vzdáleností f/16. Ačkoli v zorném poli byly zřetelně viditelné i vzdálené hvězdy,
po měsících Phobos a Deimos neobjevil ani stopu. Jakoby oba znenadání zmizely!
NALÉHAVĚ ŽÁDÁME VŠECHNY ASTRONOMY SVĚTA, ABY SE POKUSILI NEODKLADNĚ ZAHÁJIT NOVÁ POZOROVÁNÍ MĚSÍCŮ PHOBOS A DEIMOS.
Psal jsem tento víkend Dr. Brianu Marsdenovi, jednomu z ředitelů Smithsonian Astrophysics Observatories, o Glenově zjištění, avšak jeho promptní odpověď obsahovala jen popis řady technických nesnází, spojených s pozorováním.
Dr. Brian Marsden
E-mail Reply to Marshall Masters
August 20, 2001
Vím, že tato pozorování nejsou snadná, ale první nezdar by nikdo neměl považovat za definitivní.
Ale jednoduše nevím o žádných profesionálech, kteří by satelity Marsu
pozorovali rutinně. Amatéři se specializovali na pozorování dění na Martově povrchu a pozorování satelitů jaksi nepovažují za nutné. Pozorování satelitů bude snazší v roce 2003.
I když Dr. Marsden tentokrát nesdílí náš zájem o tuto zvláštnost, uznává a podporuje potřebu veřejného vysvětlení
podobných případů. V tomto ohledu už vyhověl naší žádosti při “zvěrohodnovacích” pozorováních komety 76P.
YOWUSA.COM, 8. červen 2001
76P
Update -- NASA Refuses
To Substantiate Hubble Sighting
NASA odmítá provést pozorování pomocí Hubbleho teleskopu. Tajemstvím zahalený nízký přelet Marsu části komety 76P/west-KOHOUTEK-IKEMURA (5. června 2000)
mohl být analyzován v následujících týdnech; tehdy byly měsíce Marsu ještě pozorovány. O samotné kometě tým disponující Hubbleho kosmickým teleskopem (HST) Dr. Brianu Marsdenovi neformálně oznámil, že 76P byla pozorována 12. dubna 2001.
Jelikož neexistují data, jimiž by bylo možné potvrdit domnělá
pozorování pomocí HST, Marsden, kromě žádosti o další pozorování 76P, také tým HST okamžitě požádal o poskytnutí "surových
údajů" z pozorování 12. dubna. Tým HST ovšem obě žádosti odmítl...
Částečně souhlasíme s Dr. Marsdenem v tom, že “bychom neměli brát tento nezdar jako definitivní,” avšak můžeme skutečně, vzhledem k překvapivé globální bouři na Marsu, již mnoho pozorovatelů považuje za důsledek nedávného celosvětově pozorovaného prudkého nárazu bolidu na povrch Marsu,
s analýzou této události vyčkávat až do roku 2003?
Dámy a pánové - čas letí! Proto znovu, opakujeme naši prosbu:
NALÉHAVĚ ŽÁDÁME VŠECHNY ASTRONOMY SVĚTA, ABY SE POKUSILI NEODKLADNĚ ZAHÁJIT NOVÁ POZOROVÁNÍ MĚSÍCŮ PHOBOS A DEIMOS.
Po pozorováních z uplynulé noci, připravil Glen Deen pro YOWUSA.COM následující zprávu,
kterou zveřejňuji tak, jak přišla.
YOWUSA.COM
Marshall Masters, vydavatel
Zpráva Glena Deena
Astronomové pozor -- příznivá pozorovací doba je v úterý v noci!
Astronomové! Máte příležitost se na vlastní oči přesvědčit o tom, že Deimos prostě zmizel. V úterní noci, 21. srpna (22. srpna v 01:05 UT), bude z území Spojených států pozorovatelná tato konfigurace.
Deimos (na diagramu značka "D+") má mít předpokládanou magnitudu 12.9. Pokud tedy uvidíte dolní dvě hvězdy (GSC 6833 523 na 17h 24m 09.49s, -27° 01’ 19.77”, které mají magnitudu 12.9), můžete spatřit i Deimos. Mimo to jsou tyto hvězdy vodítkem, jak daleko můžete posunout Mars ze zorného pole abyste eliminovali jeho oslnivý třpyt. Posuňte si obě hvězdy na západní okraj zorného pole a dívejte se pod ně. Mars se ve vztahu k těmto hvězdám bude pohybovat vlevo, takže raději začněte s pozorováním trochu dříve.
Pozorování Glena Deena
Nespokojen s několika nedávnými, vědecky sotva důvěryhodnými pozorováními Deima a Phoba
(Záhada Phobos pokračuje), jel autor do oklahomské observatoře
Lone Star poblíž Caney, kde v noci na 14. srpna 2001 a opakovaně 19. srpna 2001 sám pozoroval Mars 24-palcovým teleskopem (f/16 CASSEGRAIN).
Po obě noci nebylo možné spatřit žádný z Martových měsíců, i když byly viditelné i slaběji zářící hvězdy.
Pokud by za přítomnosti Deima scházel pouze Phobos, dalo by se argumentovat tím, že Phobos je nesnadný cíl, a že se buď autor nebo teleskop nevyrovnal s obtížností úlohy. Autor však má přítele, který už řadu let pozoruje Deimos 17-coulovým Dobsonovým teleskopem (pokud je ve větší výšce nad obzorem).
Někdo by také mohl argumentovat tím, že že Mars je nízko nad obzorem, jenže pozorované slabé hvězdy byly zrovna tak nízko. Autorovy závěry spočívají na magnitudách, udávaných v
Guide 7.0.
Při prvním pokusu, za velmi špatných pozorovacích podmínek z 25. - 26. červenec, selhal systém ovládání teleskopu. Byl sice opraven už 10. srpna, ale počasí bylo až do 14. srpna oblačné. V tu noc byly pozorovací podmínky natolik dobré, že by měsíce musely být vidět. Deen s sebou měl připravený vytištěný diagram
oblohy, generovaný pomocí Guide 7.0. Viděl mnoho hvězd, které jsou mnohem slabší než blízká hvězda s magnitudou 12.2, GSC 6820 34, zobrazená na tomto diagramu (sever je nahoře, východ vlevo.). Tato hvězda je velmi jasná a snadno zaměřitelná.
Deen podle animace v Guide zjistil, že by Phobos měl dosáhnout maximální východní výchylky asi okolo 23:00 CDT (04:00 UT), tedy v době uvedené na diagramu. Mars tehdy byl asi 23° nad obzorem. Phobos (na diagramu značka
"P+") by měl mít magnitudu 11.7, což je o 0.5 magnitudy jasnější než hvězdy v pozadí (čím jasnější hvězda, tím menší magnituda). Deimos (na diagramu
jako "D+") by měl mít magnitudu 12.8, která je o 0.8 magnitudy slabší než jas hvězd v pozadí. Přitom viděl i mnoho sousedících hvězd s magnitudou 13 a 14. Tyto ovšem na diagramu nejsou, protože program hvězdného katalogu samozřejmě má filtr, potlačující hvězdy Mléčné dráhy, aby se bylo možné vyvarovat možného zaplavení diagramů příliš mnoha hvězdami. Při zvětšení 240 posouval Mars západně mimo zorné pole, ale
Phobos neviděl. Zrovna tak zůstal po posunu Marsu na východ ze zorného pole
neviditelný i Deimos.
Příští čtyři dny byla obloha zachmuřená, ale noci 19. srpna se opět vyjasnilo a
Deen opět vyrazil na Lone Star za další rundou pozorování. Tentokrát měl Phobos asi ve 21:40 CDT (02:40 UT) dosáhnout svého
západního maxima, jak ukazuje následující diagram (S je nahoře, V vlevo). Mars tehdy byl zhruba 28° nad obzorem. Transparence atmosféry byla 19. srpna sice vynikající, ale viditelnost nebyla bezvadná. Buď jak buď, mohl v tomtéž okuláru o násobku 170 pozorovat všechny tři hvězdy v poli, zobrazené na diagramu (magnitudy 11.6, 9.7, a 12.8), i samotný Mars. Nejlepší pohled na Mars poskytoval okulár 300. Podle Guide měl Phobos mít magnitudu 11.8, a Deimos 12.9. I když ale posouval Mars mimo východní okraj zorného pole,
opět nespatřil ani jeden z jeho měsíců.
Mars Odyssea - apel
Požadujte, aby NASA pozorovala měsíce Marsu a zašlete na adresu
marsrouteach@jpl.nasa.gov
požadavek, aby z paluby Mars Odyssea byly pořízeny filmové záběry měsíců Marsu v době, kdy je
tato kosmická loď ještě na cestě k cíli. Pro další informace viz domovskou
stránku projektu 2001 Mars Odysea.
Translation © gewo 2001
Poznámka
Sice nejsem astronom, ale v souvislosti s řetězem
událostí kolem Marsu mne napadá možné řešení. Pokud
"jsem vedle", prosím opravte mne :-))
Astronomové se řídí magnitudami z katalogu, vypracovaném v
období před začátkem převratných změn v naší heliosféře.
Jas Martových měsíců zčásti pochází z odraženého světla
Slunce a zčásti ze světla odraženého povrchem samotného
Marsu. Na planetě dosud probíhá bouře, v
jejímž důsledku došlo k markantním změnám její atmosféry.
Prachové částice jistě odrážejí jiné, pozměněné
spektrum slunečních paprsků, což se patrně výrazně
projevilo i na magnitudě (svítivosti) obou měsíců, které
se tak staly pozorovatelné pouze dalekohledy s podstatně lepší
světelností, než má Deenem použitý malý teleskop.
Nahlédneme-li hlouběji do historie, zjistíme, že k obdobnému "zmizení" obou měsíců došlo už nejméně jednou, a to nedlouho po jejich objevení Galileim. I tehdy mohla být příčinou "zmizení" mohutná prachová bouře. -gewo- 22.08.2001