Vznik prachové bouře na Marsu
v časové lupě TES
Přístroj pro měření teplotních
emisí (Thermal Emission Spectrometer - TES), umístěný na sondě Mars Global Surveyor (MGS),
mapoval déle než jeden "marsovský rok"
(zhruba dva pozemské roky) teplotu a množství prachu v Martově
atmosféře. Tyto mapy zhotovil tým TES pomocí infračervených
záznamů za účelem podchycení teploty atmosféry a množství
prachu, který je v ní obsažen.
Satelit MGS oběhne planetu 12×
denně, přičemž planetu "ovíjí" v pásech od pólu
k pólu. Během každého oběhu provede jedno měření atmosférického
prachu stejného území "ve dne" a druhé "v
noci". Údaje TES jsou ukládány od 5 od 5 stupně zeměpisné šířky a posléze kompletovány se záznamy ze
všech délek planety, čímž vzniká každodenní přehled o
hustotě prachových částic a teplotě atmosféry.
Nakonec jsou záznamy převedeny do barev a naneseny na stínové
pozadí reliéfu povrchu; topografické mapy pořízené pomocí
dat, která dodává Mars Orbiter Laser
Altimeter (laserový výškoměr) MGS.
Zhruba uprostřed června 2001 se v oblasti nazývané ´Hellas Basin´ (~45, 300) začala projevovat zvýšená hojnost výskytu prachových částic. Tato aktivita trvala něco přes týden až do 26. června , kdy bouře začala sílit a expandovat. V průběhu uplynulého týdne už se dal pozorovat hlavní nárůst jejího rozsahu a mohutnosti. V současné době se už rozvinula až na severní polokouli a zahalila přibližně polovinu obvodu planety. Jde o zatím největší bouři pozorovanou v průběhu mise MGS. Tým TES monitoruje atmosféru už od počátku, ale podobný jev s takovou intenzitou byl prozatím neznámý. Bouře také začala podstatně dříve než je na Marsu obvyklé. Když se ale projeví časná marsovská bouře, bývá následována několika silnými bouřemi během zbytku roku. Budeme se v příštích měsících snažit zjistit jak tato bouře vznikla, a zda jsme schopni předvídat další podobné události v průběhu roku. Předpokládáme, že bouře nadále poroste a nabude globální formy, typu pozorovaného v průběhu mise Mariner 9 a Viking.
Čím víc se prach rozšiřuje tím dramatičtěji se zahřívá atmosféra Marsu, jejíž teplota už dosahuje o více než 20C vyšších úrovní než v období před bouří. Oteplení na jižní polokouli je vyvoláno přímým ohřevem prachu, který pohlcuje sluneční paprsky. Tento teplý vzduch stoupá a pohybuje se přes rovník na severní polokouli, obdobně jako na Zemi, kde teplý vzduch stoupá v tropech a pohybuje se do subtropické oblasti, tam sestupuje a vytváří horké a suché pouštní zóny. Důsledkem této činnosti Martovy atmosféry je oteplování severní hemisféry ve spojitosti s postupující prachovou bouří.
Pozorování pomocí MGS poskytuje dosud nejlepší globální sledování růstu těchto velkých bouří, a poskytne údaje důležité pro pochopení příčin vývoje těchto masivních událostí a důvodů jejich kolísání rok od roku .
Tato bouře by neměla mít větší vliv na misi Odysea u níž je stejně jako v předchozích případech plánováno brždění o Martovu atmosféru. S použitím údajů MGS TES a MOC chce NASA každou hodinu monitorovat atmosféru , a opatřit tak týmu řídícímu kosmickou loď Odysea informace potřebné k jejímu udržení ve správné výšce kde se do ní může bezpečně vnořit. Tato výška se bude měnit spolu s proměnami bouře, ale zásluhou TES a MOC lze pružně reagovat na dané změny .
POZNÁMKA
Skutečně nevím,
co (nebo
proč) se nám tu ti chlapci snaží něco
namluvit (nebo snad napovědět?). Je to na základě
uvedených údajů "dost podivné", protože jižní pól
Marsu je prakticky trvale odkloněn od Slunce a jeho pokrývka
pozůstává téměř výhradně ze "suchého ledu",
tedy pevného CO2. Panují zde
nejnižší teploty na celém povrchu...
Kdysi dávno jsem v jedné knize vyslovil domněnku,
že toto nerovnoměrné rozložení vyvolala jakási elektrochemická separační
reakce. V současné době podle mého názoru
dochází k Martovu vzkříšení ze stavu, do něhož tato
planeta upadla v důsledku entropie. Jsme svědky probíhající
reverze po vnější
dodávce energie? Pokud totiž teplota stoupne natolik, že
"roztaje" povrch jeho jižního
pólu, nasytí se atmosféra plynným CO2, což vyvolá
"skleníkový efekt" a může vést k roztátí ledové
pokrývky severního pólu, ergo: možnému obnovení Martova oceánu
a v důsledku ostatních procesů se postupem času možná dočkáme i dýchatelné
atmosféry... Předchozí pozorované prachové bouře představují
náznaky činnosti téhož mechanizmu, které až dosud ztroskotávaly
v důsledku nedostatku energie. Analogické události lze poslední rok
pozorovat i na Zemi. Podmínky ve sluneční soustavě se skutečně
mění...)
Zbývá
dodat, že MOC byl téměř zničen poté, kdy narazil na atmosféru
v místech kde vůbec žádná "neměla být"! Od
poslední mise se totiž objem Martovy atmosféry téměř zdvojnásobil...
Při nárazu na nečekaně hustý plynový obal planety došlo k ohnutí držáku ramene jednoho ze slunečních
kolektorů, což znemožnilo provedení plánované druhé fáze
aerobrackingu. Fotografování povrchu Marsu z předem předpokládané
výšky se tak posunulo o celý rok.
Je možné, že tato okolnost beze zbytku vysvětluje i havárie několika
jiných sond!
Translation © gewo, 16.07.2001
Click here for a larger (2.1 MB) version of the movie.
The latest new image (only) can be seen here.
New images will be added to the movie daily for the duration of the dust storm.
MGS Homepage | WHAT is TES? | Lab Spectroscopy
TES K-12 Outreach | ASU TES Facility & People
| Mars Links
TES Homepage