Status 2003

Středem mého zájmu jsou už dlouhá léta hranice vědy a techniky. Věda a technika dneška je velmi úzce spjata se způsoby, jakými získáváme energii nezbytně potřebnou pro provoz našich technologií. Omezený výskyt těchto zdrojů je určující pro geostrategii a mezinárodní vztahy. V tomto směru se tedy nelze vyhnout rozborům světové politiky a aktuálního dění. 
Všechny ukazatele naznačují, že se dostupné zásoby strategických energetických surovin nezadržitelně tenčí, přičemž potřeba energií exponencionálně narůstá. Bez objevení a zavedení nových energetických zdrojů hrozí této civilizaci nevyhnutelný kolaps.

Místo abychom, byť i za vysokých investic, hloubili studny, bezstarostně sedíme uprostřed pouště kolem téměř prázdných vlastních či ukradených sudů piva a spoléháme na jejich bezednost, či na mohutnost klacků s nimiž si půjdeme ukrást další...

Jsou zde i další aspekty, jako například výzkum jaderné fúze. Tato třicetiletá žabomyší válka fyziků s nezdolnou hmotou sice úspěšně předstírá hloubení zmíněné studny - ale tato studna je hloubena v oblacích. Země jako Německo už od další podpory tohoto projektu ustoupily, a v rámci všeobecné krize budou postupně odstupovat i ostatní. Jde do tuhého a na alibisticko - populistické projekty předstírající snahy o zisk ekologicky nezávadné energie už prostě nejsou peníze.

Vypadá to, že zavedeným vědeckým teoriím a doktrínám v tomto směru došel dech, a je na čase poohlédnout se po dosud zavrhovaných a zesměšňovaných myšlenkách, jejichž prověřením se dosud nikdo vážně nezabýval. Co je "staré" je automaticky k ničemu... Současný moderní vědecký světonázor ovšem v žádném případě nepředstavuje jedinou konzistentní cestu, která je k dispozici. Je jen jedním z možných směrů, jímž se věda vydala před více než stoletím. Myslet si, že dlouhé generace vědců (jimž se tehdy říkalo jinak) zkoumajících přírodní jevy před nástupem této éry, na nic kloudného nepřišly, je pošetilé. Naopak - brýle moderní vědy fatálně rozostřily pohled na celou řadu dříve známých skutečností a zcela samozřejmě využívaných poznatků. 

Oklikou přes polovodiče se například dostáváme zpět k jistým způsobem znečištěným krystalům, jejichž vlastnosti byly v dáných dobách nesporně dobře známy. Stavby a předměty denní potřeby, vyrobené či vybudované za použití kovů a "drahých kamenů", dnes proto mylně považujeme za projev hýřivé marnotratnosti vladařů, pyšnících se bohatstvím a mocí. Pozdější práce jistě sloužily tomuto účelu. Ale staré záznamy, hovořící o nutnosti použít jistý druh stavebního kamene z přesně určené oblasti, či kombinací určitých kovů společně s geometrickým uspořádáním staveb zřízených v jisté geografické poloze, naznačují znalosti mnohem hlubší, než si dnes dovedeme představit.

Pro malý příklad ignorování dobře zdokumentovaných fakt nemusíme chodit daleko. V knize Tunel do kosmu jsem se věnoval rozboru Stánku úmluvy a jeho větší obdobě, Šalomounově chrámu. O obou zařízeních se dochovala řada velmi precizních popisů, v nichž nechybí ani popis jistých událostí provázených jevy, které se velmi podobají tomu, co dnes známe. Popisují se zde mohutné elektrické výboje, lidé postižení ozářením mikrovlnami a podobně. Ve zmíněné knize, která poprvé vyšla před mnoha lety, je výzva určená odborníkům na krystaly. Dodnes se ovšem nenašel ANI JEDINÝ člověk, který by dokázal zodpovědět mou otázku po piezzoelektrických vlastnostech krystalů, které obsahoval Aaronův efod! Z toho lze usoudit, že takoví odborníci buď vůbec neexistují, anebo jim úzké zaměření nedovoluje přistoupit na podobnou úvahu. 

Nežiji v mylném přesvědčení, že právě zde a právě teď objevíme "kámen mudrců" či vyřešíme energetickou krizi. Ale ne druhou stranu když ne my a ne teď, tak kdo a kdy? Jak jinak rozhoupat hladinu všeobecného nezájmu, nihilizmu a myšlenkové lenosti?

Tyto webové stránky svého času vznikly jako kontaktní místo sdružující lidi obdobných zájmů. Nejsou místem schůzek "záhadologů", protože naše krédo je jasné: Záhady neexistují, je jen mnoho věcí, kterým zatím nerozumíme (nebo nechceme rozumět). Postupem času se dostaly do širšího povědomí a byly pravidelně inovovány. Záleželo mi na tom, aby se zajímavé novinky objevovaly bezprostředně poté, kdy byly zveřejněny původním zdrojem a na bezprostředních reakcích čtenářů. To vše je při psaní knih, a konečně i při vydávání periodika, nemožné. Z nemála majlů vyplývá, že mnoho lidí hodně zklamal tento stav.

S přibývající prací na WM magazínu bylo jasné, že nebude možné sedět na dvou židlích, a že nebude čas věnovat se oběma webům současně. Mimo to nastoupily i strategické úvahy, co zveřejnit a co "uschovat" pro potřeby tištěného magazínu tak, aby zůstal atraktivní i pro pravidelné návštěvníky webových stránek. Web MWM.CZ je mimoto komerční záležitost, takže zde velmi záleží na počtu denních přístupů. Z těchto důvodů došlo i ke sloučení diskusního prostoru, což se zpočátku jevilo jako optimální řešení. Nyní však narážíme na problém, který zde dříve nebyl: noví návštěvníci diskuse často nevědí, o čem je řeč. Nemají tak jako věrní předchozí znalost několika megabajtů informací obsažených na tomto webu; vidí jen vrchol ledovce. Toto je hlavní důvod proč se náměty v diskusi takřka pravidelně ztratí pod nánosem matrixovského a jiného balastu. Nově příchozí nechápou, že řada lidí, která se zúčastňuje debaty na mwm prošla jakousí "předběžnou přípravou" ve směru, který jí vyhovuje. Nejde tady samozřejmě o žádnou "slepou víru" v to, o čem píše jakýsi Wojnar, jen o tušení zaváté cesty, vytýčené několika málo kolíky. Nově příchozí tedy často "vpadnou s dveřmi do domu" anebo nás zasypávají odkazy na informace, které jsme zpracovávali už před lety. 
Je velmi těžké pokaždé trpělivě podávat vyčerpávající polopatickou odpověď, takže to mnohdy končí podrážděnou reakcí, a to i z mé strany. Stárnu a nervy už tak neslouží... :-) Na druhou stranu nemohu věčně dávat na mwm odkazy na tento web, který podle mého názoru obsahuje nejen celou sadu základních informací, ale i to nejcennější - stezku jíž se ubíral jistý myšlenkový vývoj! Mnohé články sice byly otištěny i ve WM magazínu, ale tato specifická vlastnost se nikam implantovat nedá.

Po zralé úvaze jsem se tedy rozhodl, že opět začnu udržovat tento web s předchozí pružností s tím, že nakladatelství umístí jakékoli články, které shledá za vhodné i na mwm.cz. Samozřejmě, že budeme tak jako dosud využívat společný diskusní prostor. 
Zde se místo přímé diskuse pokusíme o "novinku" - můžete se tak jako dříve vyjádřit osobně adresovaným majlem, nebo i článkem uvolněným ke zveřejnění. Tento způsob nám opět umožní přistoupit k plodné výměně myšlenek nezatížených balastem a furiantskými osobními výpady, jimiž je diskuse poslední dobou zamořena. Vznikne-li z tématu ucelený blok, může z nich s vaším souhlasem být článek pro WM magazín. Myslím, že touto cestou se do diskuse vrátí i ti, jimž vystupování v současné šarádě připadá poněkud mimo mísu...

Rovněž by mne zajímal váš názor na články otištěné ve WM magazínu, protože od koho, když ne od vás, lze očekávat opravdu konstruktivní náměty a kritiku?

Přeji všem hezké léto!
gewo