Vynálezce hlásí zpřístupnění volné energie
DUBLIN (22. ledna 2002 - Kevin Smith, Reuters)
- Naplnil se v Irsku věčný sen vynálezců, kteří od dob Leonardo da Vinci pátrali po tajemství
volné energie?
Jakkoli se studeně vyhlížející kamenný dům na svahu irského kopce může zdát být nevhodný
coby místo zrodu epochálního objevu - je to tak. Irský vynálezce říká, že vyvinul stroj,
který pohne světem. Osmapadesátiletý elektroinženýr, který žije v irské republice a "z
bezpečnostních důvodů, a také proto, že netouží po publicitě", chce udržet svou
identitu v tajnosti, strávil 23 let vývojem energetického systému JASKER. Jde o elektromechanické
zařízení, které, jak říká jeho vynálezce, neumí nic menšího než dobíjet vlastní zdroj
energie.
Skromný Ir se svým tvrzením zdaleka nestojí na osamělém postu. Internet je zaplaven
spekulacemi o existenci volné či "zero point" energie, přičemž mnozí tvrdí, že
problém, jak z něho čerpat energii, rozlouskli použitím magnetů, cívek, a dokonce i krystalů.
Prototyp generátoru
Jasker, zařízení stojícího na utajovaném místě v Irsku, je osvětlen žárovkami napájenými
z vlastního zdroje.
(Foto Paul McErlane/Reuters)
"Taková tvrzení přicházejí zhruba každých 10 let a nic z toho nikdy nevzejde. Jsou to všechno
případy ´voodoo vědy´," míní Robert Park, profesor fyziky na University of Maryland [což
silně připomíná historku o praskeptickém pranáčelníkovi a pračlověku Pepovi (jednou, pokud
budete chtít, vám ji povím :-)]
Výrobci přístroje JASKER - pojmenovaného podle rodinných iniciál - tvrdí, že ho lze dát
dohromady z vyřazených komponentů a přitom může pohánět cokoli, co potřebuje motor.
''JASKER produkuje, samozřejmě kromě instalace a rozběhu, bezplatnou, čistou energii. Je to asi
opravdu nejvýznamnější vynález od vynalezení kola,'' řekl reportérovi Reuters Tom Hedrick,
jediná osoba seznámená s tímto strojem, která ja ochotna poskytnout své jméno. Hedrick, vrchní
ředitel společnosti, s ohledem na licenční řízení ve Spojených státech sdělil, že tato
technologie otřese způsobem dosavadního chápání fyzikálních zákonů. ''Je to obří skok vpřed.
Využití tohoto vynálezu je téměř nepředstavitelné.''
Žhavá polemika
Za daných okolností nepřekvapuje, že se kolem tématu rozpoutala žhavá polemika, ostře rozdělující
vědecké společenství, které je dosud ve střehu po fiasku se "studenou fúzí".
Skupina výzkumníků z Utahu v roce 1989 zostudila vědecký svět uspěchaným, protože nakonec
nepodloženým tvrzením, že objevili dlouho hledané řešení otázky studené fúze. Kontaktovaní
experti proto byli velmi obezřetní a unisono citovali první zákon termodynamiky, který, laicky
řečeno, uvádí, že ze systému nelze vyzískat více energie, než do něj bylo vloženo.
"Nevěřím tomu. Příčí se to zásadám, které dosud nikdy nebyly vyvráceny," řekl
William Beattie, docent elektroinženýrství severoirské Queens University v Belfastu. Tito lidé
(výrobci JASKERu) buď dostanou Nobelovu cenu, anebo nevědí, oč se jedná. Energie musí odněkud
přicházet."
Vynálezce, který si z takových posudků nic nedělá říká, že jakmile je jeho zařízení spuštěno,
může pracovat trvale - nebo přinejmenším tak dlouho, než se opotřebují součástky, a dodává,
že jím už 17 měsíců zdarma pokrývá celou spotřebu vlastní domácnosti. *
Přitom však vehementně odmítá názor, že by narazil na řešení letitého mýtu věčného
pohybu. ''Věčný pohyb (perpetuum mobile) je nemožný. Toto je pouze soběstačný agregát, který
souběžně poskytuje přebytek elektrické energie,'' říká.
Jako myčka na nádobí
Při demonstraci prototyp s rozměry domácí myčky nádobí nabíhal asi 10 minut ze čtyř dvanáctivoltových
autobaterií. Stroj vydávající pravidelné motorické bzučení neustále napájel tři běžné
stowattové žárovky. Multimetr, který před spuštěním zařízení ukazoval napětí baterie
48.9 V, udával po vypnutí 51,2 V, což signalizuje, že ztráta musela být nějak nahrazena.
Stroj pracoval po dobu fotografování ještě asi další dvě hodiny, aniž by se přitom jakkoli
snížila intenzita světla žárovek; stroj nerušeně běžel a žárovky svítily i po dobu krátkodobého
odpojení elektrického proudu v celé budově [což patrně zajistili přítomní skeptici...].
''Čerpání energie z baterií lze odhadnout na více než 4,5 kilowatt. Jakékoliv baterie vyrobené
stávající technologií by byly úplně vybité už za jednu a půl minuty,'' konstatoval vynálezce.
Moderní teorie nulového bodu energie má kořeny v kvantové fyzice a zahrnuje výzkumné oblasti
"antigravitačních strojů" a "progresivního pohonu".
Příspěvky k diskusi na toto téma se pohybují v rozsahu od seriózních zastánců kvantové
fyziky, až po lidi tvrdící, že jim tajemství volné energie sdělili mimozemšťané. Další
jsou přesvědčeni o tom, že americká vláda podobné objevy tají a potlačuje.
Nick Cook, poradce pro letectví a kosmonautiku pro časopis Janes Defense Weekly a autor knihy
"The Hunt for Zero Point" ("Honba za nulovým bodem") nezavrhuje tuto možnost
tak rychle, jako ostatní. "Nulový bod energie prokazatelně existuje,'' říká. ''Otázkou
je, zda je ho vůbec budeme schopni využít tak, aby poskytl použitelnou energi. Osobně si myslím,
že je to možné je. Ostatně - spousta významných vědců v je současné době silně
zainteresována právě v této oblasti. Nezabývali by se tím, pokud by tam nebylo co hledat. Z
vlastní zkušenosti vím, jak extrémně polarizovaná je tato oblast ... buď někdo má týž názor
na tuto oblast výzkumu a souhlasí s mým míněním, nebo naopak. Ti, kteří říkají ne, mají
sklon vyjadřovat své pohrdání velice vehementně. Je těžké pokoušet se o nějaký skutečně
objektivní odhad,'' dodává. "V podstatě nikdo nechce být první, kdo vystrčí hlavu nad
parapet."
Lhostejní vůči všeobecné nedůvěře, vidí tvůrci JASKERu první praktické využití své
technologie v autonomním generátoru pro domácnosti, ačkoli krátkodobým cílem by mohl být i
automobilový průmysl, pokud ovšem bude ochoten vložit obrovskou investici do vývoje náhrady
benzínového motoru. Ale světové zásoby ropy se tenčí, a to samo o sobě zvyšuje naléhavost
pátrání po alternativách.
Pokud lidé kolem JASKERu skutečně dokázali, co tvrdí, mohl by to být nejdůležitější irský
vynález od Guinnessových dob.
jeden
z originálních zdrojů
Poznámka:
* Opotřebovávání součástek ovšem představuje formu spotřebované energie, a proto musí být
bráno v úvahu v celkové rovnici. Časem tato položka naroste tak, že celkový výsledek nebude
porušovat první zákon TD.