Jak účinkuje pravý javorový sirup?

Javorový sirup je jen jedním z mnoha přírodou vytvořených "výrobků", obsahujících řadu přírodních složek, které spolupracují jako hudební nástroje velkého orchestru. "Každý chvilku tahá pilku" nebo všichni společně - konečný symfonický výsledek této nám stále ještě záhadné spolupráce je mohutnější, než pouhý součet nasazených nástrojů. Jinými slovy - jde především o to, co se děje v lidském těle, v němž funguje, spolupracuje a vzájemně komunikuje společenství triliónů buněk (což dodnes nikdo přesně neví), a jak do tohoto koncertu zapadá pravý javorový sirup.

Výzkum vlivu v přírodě vytvářených látek na náš organizmus je politicko-ekonomicky nevhodný (mimo jiné i proto, že by se musel podstatně hlouběji zabývat i vedlejšími účinky námi produkovaných svinstev), proto není podporován žádnými granty a tudíž prakticky neexistuje. Pokud se něco takového zkoumá, pak vždy jen z jediného důvodu: jak z množství přírodou vytvořených látek najít a izolovat tu, která na nás má patrně největší vliv. Cílem je její umělá petrochemická výroba pod názvem "lék", který je pak prodáván za co nejvyšší cenu, aby se zaplatil nejen výzkum, ale řádně se na tom vydělalo. Přitom se nezapomíná na projevy uznání těm doktorům, kteří dotyčný "lék" nejvíc doporučují či předpisují, nejlépe fromou pozvání na placená týdenní sympózia v některém z vyhlášených letovisek...

Moderni medicína je založena na nemocích, ne na zdraví.
To, co studuje, čím se zabývá a co ji živí, není zdraví, ale nemoci! Ve svazcích, které by naplnily dlouhý nákladní vlak, je popsáno a definováno přes 5000 nemocí - zatím co na zdraví existuje jen jedna definice: zdraví je "homeostáze", tedy vnitřní stav organismu, schopného udržovat vyváženou balanci. To je vše, co "víme", přičemž nikdo přesně neví, co tato "balance" u organizmu jako je náš vlastně obnáší!
Teprve v posledních 8 - 10 letech, se začaly stydlivě objevovat názory, že by se snad také mohlo začít vědecky zkoumat zdraví!

Věda v posledních letech s obrovským úžasem objevila, že jak v Údolí smrti tak i na Mount Everestu, na dnech moří, v sopkách, v 3 500 m hlubokých dolech i na obou zemských pólech - zkrátka všude - žije v 1 gramu seškrábnuté země více než 1milión mikroorganizmů (mnohých přes 200 miliónů let starých, tedy vědecky "evolučně stagnujících"), takže na této planetě žijí deseti- a možná statisíce druhů mikroorganizmů, o nichž nevíme vůbec nic. Odhaduje se, že těch, které jakž takž "známe", je méně než 0.3%. U ostatních nemáme ani potuchy, zda nám mohou prospět či uškodit, a léky na potenciální jimi vyvolané choroby (ani pertochemické) neexistují... Totéž platí o mikro či makro parazitech. Odhaduje se, že člověk může být hostitelem asi 1000 různých druhů parazitů, k jejichž zjištění máme sotva 30 testů, jejichž úspěšnost se pohybuje okolo 50-60%...
Hovořit o zániku života na Zemi je naivní. Život přežije nejen nás, ale i všechny naše dočasné eskapády. Změny v životním prostředí, ať už vyvolávané produkcí otravných látek, zvýšenou radioaktivitou či posuny klimatu,  jsou dvousečné. Vždy se najdou organizmy, jimž dané prostředí vyhovuje, zatím co ostatní se načas stáhnou do pozadí. Otázkou však je, do jaké míry se dokážou změněným biologickým podmínkám přizpůsobit komplexní živí tvorové, mezi něž patří i člověk... Ale zpět k tématu.

Pravý javorový sirup samozřejmě není žádný zázračný všelék, ale nejméně ve dvou ohledech má jeho složení neoddiskutovatelný vliv na naše zdraví, přičemž "vědecký mechanizmus" není detailně znám.

Jde o 1) cukry a 2) minerály.

Naše tělo je v první řadě "elektrický" komplex, pak chemická (alchymická) a nakonec mechanická "mašinka". Vše, co v nás je, potřebuje energii a jedním z jejích zdrojů jsou různé cukry (uhlohydráty), zavislé na tzv. Krebsově cyklu, při němž vzniká ATP (adentrifosfát), což je jedna z "jisker života". Bohužel, Krebsův cyklus potřebuje 48 přírodou vytvářených látek (další "jiskra života") k tomu, aby z různých cukrů mohl vyrobit ATP - nemá-li k dispozici všechny, pak ke štěpení cukrů nedojde. Následkem je nedostatek ATP a zbylé nedoštěpené cukry se tělo snaží vyloučit. Nefuguje-li zažívací sytém správně, zůstanou cukry v těle, a jediné, které je umí fantasticky rozštěpit a zpracovat, jsou rakovinové buňky. Takže vtip celé věci nespočívá jen v uhlohydrátech, ale především v přítomnosti kompletní sady zmíněných 48 přírodních látek. Jinak Krebsův cyklus nepracuje tak, jak má, což způsobuje výrazné zdravotní problémy.

Drtivou většinu oněch 48 přírodních látek představují minerály (další "jiskra života"), tedy v podstatě piezzoelektrické krystaly. Minerály jsou klíčově rozhodující při produkci a aktivitě enzymů (další "jiskra života"). Nejsou-li minerály ve formě, s níž si tělo ví rady, produkce enzymů poklesne a jejich aktivita uvadá. Momentálně v našem těle známe něco přes 3000 enzymů, přičemž téměř denně jsou objevovány další. Odhaduje se, že jich v nás pracují až milióny...

Přírodní javorový sirup obsahuje cukr, který jako jediný nejde přímo do krve, ale je vstřebáván střevními stěnami, takže tělo má možnost odebrat si v každém momentě jen tolik, kolik skutečně potřebuje. Tím nedochází k nárazům na činnost slinivky břišní, která se jinak, kvůli stálé potřebě vyrovnávat hladinu přebytečného cukru v krvi dávkami inslulinu, nakonec unaví a vyčerpá, čímž vznikne jeden ze dvou druhů cukrovky. Jsou lidé, kteří tvrdí, že jim javorový cukr pomohl upravit cukrovku a snížil spotřebu injekcí inzulínu.

Téměř černý přírodní javorový sirup dále obsahuje značný obsah ze země vytažených minerálů, jakoby "předtrávených" a profiltrovaných v kapilárách kořenového systému stromu. Všechny tyto minerály (některé jen ve stopové formě, ale to, co s nimi tělo dál dělá už je skutečná alchymie, které nikdo nerozumí) jsou nezbytné pro Krebsův cyklus a jelikož jsou předupravené může je tělo ihned plně využít při tvorbě enzymů - a vše začne fungovat lépe.

To vše je velice logické, byť "vědecky neprozkoumané". Dnešní člověk je "racionálně myslící tvor", to znamená, že nevěří v sebe a své vlastní instinkty, ale svěřil se do rukou autorit. 

Zní to jistě hezky "antievolučně", ale pravdou je, že racionalita a logika jsou z hlediska udržení druhu vysoce neefektivní. Ti naši předkové, kteří přežili a jejich potomci, co přežili, a jejich přeživší potomci NEMOHLI PŘEŽÍT díky užívání racionálních myšlenkových pochodů, ale převážně a jen díky instinktu. Řítil-li se na ně šavlozubý tygr, sesuv půdy či vlna jako hora, neměli kdy racionálně zpracovávat údaje o hmotnosti tělesa, jeho rychlost, vzdálenost atd., museli reagovat, a to bleskově. Bylo-li nebezpečí menší, třeba zvíře, zabít ho a sežrat, a když bylo větší, jednoduše okamžitě zdrhat jako raketa a tak si v obojím případě zachránit život. Spásnou reakci na náhlou změnu situace bylo třeba "vykalkulovat" instinktivně, ve zlomku vteřiny. Kdo po celé hodiny "vykalkulovával" logicky a racionálně, nepřežil. 
Takzvaný "racionální gene pool" byl tedy v drtivé většině odstraněn přirozenou cestou a nedostal šanci propracovat se až do našich časů. To dokázal jen "instinktivni gene pool". 
Bohužel, zblbnut médii, přestal člověk věřit jak vlastním instinktům tak i "selskému rozumu", a začal se opírat o racionalitu "odborníků". 
Proto teď zcela oprávněně probíhá šesté "extinction".

Je to asi tak jako v následujícím příběhu o nakloněné rovině, který jsem četl kdesi na webu...

    Není přesně známo, kdy pračlověk vynalezl nakloněnou rovinu, ale je známo, že ji používal. Určitě na to přišel náhodou; šlo zřejmě o kombinaci náhody a lenosti. Třeba když chtěl dostat uloveného jelena do jeskyně tradičním způsobem, a ono to nešlo... Zvolil tedy jiný způsob a hle - šlo to.
Pravěký, "sysifovsky" orientovaný náčelník, vida co náš líný lovec dělá, si ho nakonec zavolal a pravil: "Sleduju tě pra-Pepo a vidím, že toho jelena netaháš jako my, ale úplně jinak, po jakési nakloněné rovině. Zdá se, že ti to jde docela dobře. Proč?" Avšak lovec pra-Pepa, nemaje tušení o rozkladu sil na nakloněné rovině, odpověděl: "Nevím, ale je to snadnější a rychlejší. Funguje to prostě líp."
Mocný a moudrý náčelník pokýval hlavou, nato svolal celý rod a pronesl tuto řeč:
"Jistě jste si všimli, že lovec pra-Pepa dělá něco, co my neděláme. A protože přitom není schopen vysvětlit, natož dokázat, proč se mu to daří lépe než nám, je nemožné aby to, co dělá, bylo lepší než to, co už po léta děláme my všichni. Proto říkám všem: Uvědomte si, že pra-Pepa je jen jeden, nás je víc. To, co on dělá, je jen klamný dojem, který nemá žádné opodstatnění. My děláme věci ověřené testem času, my máme více zkušeností. Více hlav více ví, my jsme moudřejší."
"Proto nařizuji všem: Nenechte se zmást pra-Pepou! Nekopírujte ho, neposlouchejte ho, vyhýbejte se mu a nepoužívejte nakloněnou rovinu. Je to nejen nepřirozené, ale i nebezpečné!"
Dav obdivně zahučel uznáním nad jasnozřivostí mocného náčelníka. Pra-Pepa zůstal sám.
A tak celý rod (až na vyvrhele pra-Pepu) se dál tradičně pachtí s úlovky a dál velebí svého jasnozřivého, moudrého a vzdělaného náčelníka. Opět se na pár generací úspěšně podařilo zastavit pokrok...

Nikdo přesně neví, co javorový sirup léčí, ani zda vůbec něco léčí, a pokud ano pak jak a proč. Poznatky mnoha "Pepů" však říkají, že uvnitř nás dělá něco velice prospěšného...

Mimo léčení se javorový sirup, či práškový cukr z něho dělaný, dá použít na všechno možné, v kuchyni i pekárně, a to bez škodlivých následků, jimiž smutně proslul "bílý vrah" - rafinovaný cukr. Je to zkrátka všestranně použitelné vynikající přírodní sladidlo, prospěšné lidskému zdraví.

Snažíme se získat dovozce tmavého javorového sirupu pro ČR. Má-li někdo zájem investovat do této velmi perspektivní záležitosti, může využít spolehlivého kontaktu. Zprostředkování v USA nebo Kanadě zajištěno!

gewo+