Agrochemie má svůj Černobyl...

Pesticidy v těžkém podezření

Je stále zřejmější, že chorobu BSE, obecně známou jako "nemoc šílených krav", pravděpodobně vyvolávají pesticidy!

Brit Mark Purdey, který se dal na vlastní pěst do pátrání po příčinách onemocnění dobytka, se po předložení své teze na začátku devadesátých let setkal se skepsí, odporem a výsměchem "vědců", zabývajících se pátráním po "prionu" coby původci zákeřné dobytčí choroby. Tvrzení, že tato choroba je v podstatě otravou vyvolanou pesticidy, se v zuřivé palbě odpůrců úzce provázaných s agrochemickými koncerny zpočátku zdálo neudržitelné. I zde se opět projevilo to, co tvrdím už léta: oficiální věda poplatná svým pánům v průmyslu a politice není schopna řešit problémy tohoto druhu! 
Bio-farmář Purdey se před lety pustil do výzkumu na vlastní náklady. Prostudoval potřebnou literaturu a během několika let se vypracoval na špičkového odborníka, jehož slova začínají být brána vážně. Jeho dílo obsahuje i jiné velice pozoruhodné aspekty
Počáteční hypotéza, že nemoc šílených krav nezpůsobila masokostní moučka, ale organofosfáty (OP) velkoplošně užívané proti škůdcům, jako například přípravky podskupiny Phosmet a Neguvon, se i přes houževnatý odpor chemické lobby podporované politiky začíná potvrzovat.
Po letech totiž byl předložen první výsledek nezávislé vědecké analýzy Purdeyho teze:

Tým Londýnského psychiatrického institutu vedený mikrobiologem Dr. Stephenem Whatleym zveřejnil v odborném časopise "Neuroreport" výsledky řady pokusů. Podle Whatleye "proteinový prion na preparáty obsahující organofosfáty reaguje ´dramaticky´". Mikrobiologové sice přímo nehovoří o "způsobení", ale připouštějí možnost, že po chemickém ošetření je dobytek "náchylnější" k BSE... Jinými slovy: Purdeyho předpoklad se splnil.

Po rozhovoru s Purdeym prohlásil genetik z Univerzity Cambridge Malcolm Fergusson-Smith, vedoucí vědecké komise provádějící veřejné slyšení o BSE, že "další výzkum účinků organofosfátů je nezbytně nutný".

Je nad slunce jasné, proč se chemické a biologické laboratoře v tomto ohledu "drží zpátky". Pokud se totiž potvrdí Purdeyho teorie, že příčinou nebo urychlujícím faktorem BSE jsou v obrovském rozsahu užívané agrochemikálie, bude to mít dalekosáhlé následky: nejen vůči britské, ale vůči všem vládám, které farmářům používání organofosfátů vnutily zákonem, budou nepochybně vzneseny požadavky na náhradu škod, které se pohybují v řádu miliard. Chemický průmysl by přitom přišel o jeden ze svých nejprodávanějších produktů, odvozených z prostředků původně vyvíjených pro vojenské použití...

Prostředky jako Phosmet se aplikují na kůži zvířat v oblasti páteře a slouží k obraně proti Dasselově mouše. Pesticid vnikne do organizmu krav a atakuje nervový systém larvy mouchy, která v dobytku hnízdí až devět měsíců. Purdey se domnívá, že Phosmet zasahuje i nervový systém embrya telete v matčině těle (viz obr.).


Obrázek je převzat z výtažku Purdeyho práce. Ke stažení ve formátu rar/pff - ZDE (363,849kB)


V Británii způsobil velký rozruch výzkum toxikoložky Jane Axelrad, která uvádí pesticidy na bázi OP do spojení s novou variantou Creutzfeldt-Jakobsovy choroby (vCJD). Její závěry odporují obecnému názoru, že případy vCJD lze připisovat pouze požívání masa zvířat postižených BSE. Tvrdí, že obě choroby mají v pesticidech společného původce.

Jen v jihoanglickém městečku Ashford onemocnělo vCJD sedm lidí, mezi nimi i dva přísní vegetariáni. V Ashfordu je nejen chemická továrna produkující pesticidy na bázi organofosfátů, ale tyto prostředky jsou masivně používány na zdejších chmelnicích.

Závěr své studie, kterou Axelrad zveřejnila v odborném časopise "Medical Hypothesis" zní: Organofosfáty mohou způsobit nejen BSE u dobytka, ale u geneticky disponovaných lidí může kontakt s těmito prostředky ojediněle vést k onemocnění vCJD.


Zbývá dodat, že organofosfáty se v zahraničí, nevím jak u nás, používají k postřikům ovoce a zeleniny. Proto - papkejme krásnou zeleninku z dovozu - je zaručeně bez škůdců a zdravá...

V této souvislosti by možná bylo velice zajímavé, kdyby si někdo vzal pod lupu "zaručeně neškodné" veterinární prostředky proti klíšťatům a blechám, obsahující butylhydraxianizol, butylhydroxytoluen a blíže nedefinovaný "fipronil", které jsou už několik let používány i u nás. Pátrání by měla značně usnadnit okolnost, že veterináři povinně udržují databázi zvířat, jejichž majitelé si tyto prostředky zakoupili. Zmíněné přípravky se také aplikují na kůži, dostávají do krve zvířete a napadají parazity (jejich nervovou soustavu, obdobně jako Phosmet?)  "zevnitř".
Možná, že by se objasnily některé nevysvětlitelné útoky jistých psích plemen, která k nám před deseti lety začala být dovážena ze zemí, kde se obdobné přípravky používají už delší dobu. Má-li tento přípravek obdobné vedlejší účinky, je možné, že dovezená zvířata z rodičů dlouhodobě ošetřovaných těmito přípravky mají vrozenou dispozici ke změnám na mozku, které mohou vést ke zkratovému jednání.
Tento problém se stále větší měrou projevuje na území států ES, a jeho výskyt zapadá přibližně do časového rámce, v němž se tyto přípravky používají, a vede ke snahám o úplný zákaz chovu psů postižených plemen. U nás je problém navíc posílen tím, že tito psi jsou kříženi ve velmi úzkém okruhu.

Příbuzné téma

© gewo 24.6.2001