|
q
|
Problematika
rozdílných zdrojů
Pro srovnání si přečtěme předchozí pasáže ještě
jednou, tentokrát ve Zwingliho Curyšské bibli:
"... Co znamenají ty dva olivové stromy po pravé a levé
straně svícnu?" "Co znamenají ty dva chomáče (otýpky -
svazky) na olivových stromech, vedle dvou zlatých trubic, kterými stéká
olej?"
... Ty nevíš, co znamenají?" "Ne, můj pane."
"To jsou dva pomazaní, kteří stojí před Pánem celé země."
A do třetice z Překladu nového světa Svatých písem:
"... Co znamenají ty dva olivovníky po pravé straně svícnu
a po jeho levé straně?"
"... Co jsou ty dva svazky proutků z olivovníků, které dvěma
zlatými trubicemi ze sebe vylévají tu zlatou (tekutinu)?"
"... Skutečně nevíš, co ty (věci) znamenají?"
Nato jsem řekl: "Ne, můj pane." Řekl tudíž: "To
jsou dva pomazaní, kteří stojí vedle Pána celé země."
(Lépe: dva z cherubů po stranách Pána Země!)
Co je nanejvýš podivné - Pán celé země zde z jakéhosi důvodu
nebyl zaměněn za jinak všudypřítomného Jehovu! Co
se děje? A proč, probůh, vypadají "pomazaní" jako olivy,
do nichž vedou svazky potrubí?!
Maže se odjakživa olejem. Zbožštěná technika, v mnoha (doložitelných!)
případech personifikovaná do poslušných, Pánu sloužících
cherubim, potřebovala své. Kovové části strojů musí být v
agresivní pozemské atmosféře chráněny před vlhkem. Motory a ložiska
si bez pravidelného mazání vůbec neumíme představit.
Je polévání hlav osob olejem napodobováním nepochopené "posvátné
činnosti" mechaniků, kteří se starali o svěřené "cherubíny"
(stroje)? Je jisté, že nepochopitelné technické zařízení, které
zdánlivě "žije, chodí, dýchá a mluví" (vydává jakýsi
zvuk), vzbuzovalo podstatně větší respekt než samotná posádka
nebo obsluha ("kněží udělující pomazání"...).
Tři překlady z různých zdrojových textů a jediný obrázek obsahující
vše, co se v nich můžeme dočíst.
"Zachariáš" nám doslova polopatě podává všechno
podstatné dokonce dvakrát a pokaždé užívá jiných slov přirovnání.
Chce to jen chtít naslouchat a umět se dívat.
Rekapitulujme si ještě jednou význam použitých pojmů:
- efi - nahoře otevřená nádoba kónického
tvaru (kabina bez předtím odhozeného krytu padákové sekce);
- konev olejná - kónická nádoba se špičatým
víkem (kabina s namontovaným krytem);
- oko její, přehlédající všecku zem (průzor
kabiny);
- Pán celé Země - jak jinak pojmenovat něco, co
shora "vidí", nebo z čeho lze vidět, respektive přehlédnout
celou Zemi z oběžné dráhy - pohled, který všichni známe z
televize;
- sedm lamp - výstupků po obvodu štítu a
sedm nálevek - trubic, které z nich vycházejí;
- oliva; olivka - těleso raketového motoru.
To vše vidíme na objektu znázorněném na malbě v Huově hrobu!
Štít lodě na obrázku lemuje sedm podivných výstupků s trubicemi,
které považuji za elektrody vysokého napětí.
Po obvodu jich je celkem dvanáct! Na dvourozměrném
nárysu jich samozřejmě vidíme jen sedm. Závěr: "Zachariáš"
viděl popisovanou loď ve smontovaném stavu jen na obrázku. Všechno
je podobně jako v pyramidových textech popisováno dvakrát, za užití
různých přirovnání! Někdo chtěl, aby se to všechno
doneslo k těm, kteří jednou pochopí!
Mezi tělesem servisního modulu ("knihou" -
"podstavkem" nebo stojanem hlavy "svícnu") a
kabinou lodě jsou na egyptském znázornění namalovány postavy
"přiskřípnutých" bůžků. Přesně tyto útvary popisuje
"Zachariáš" jako "olivy", ze kterých vyvěrá
(tryská) "zlatý olej". Některé překlady dokonce hovoří
o dvojitém palivovém potrubí. To, co Zachariáš neviděl v
reálu (bdělém "snu"), se mu kdosi snažil vysvětlit pomocí
nákresu. Pochopil natolik, že nepoužil pojmu cherubim.
Všechno nasvědčuje tomu, že si s "andělem" povídali
hezky dlouho. Ten zřejmě zjistil, že hovoří s výjimečným zvídavým
člověkem a pokusil se mu vysvětlit některé detaily. Žel - pozdější
kopisté (nebo naši překladatelé?) měli pro technické popisy jen málo
pochopení...
A zmínka o "domě v zemi Šinear"?
Mnohé indicie naznačují, že původní
text pochází z doby, kdy byl v provozu lagašský Girsu (asi -2270),
to je tisíc tři sta let před králem Šalomounem!
Rozdíly v překladech rozhodně nejsou bezvýznamné. Mezi soubory textů
přeložených do latiny a soubory, z nichž vznikla řecká bible, je místy
dost podstatný rozdíl. Překladateli použité sady podkladů se od
sebe v mnohém liší.
Teprve se znalostí účelu popisovaných věcí a činností je možné
odhadnout, který text má blíže k originálu. Zkušenosti získané při
psaní předchozí knihy mne utvrdily v přesvědčení, že překlad Kralické
bible je proveden velmi seriózně. Je strohý a redaktoři si
dali velký pozor, aby do mystických výrazů na sporných místech
nezabředli.
V některých verzích najdeme jiné, většinou teologicky ovlivněné
výklady. Ale i ty nezřídka obsahují cenné logické doplňky a útržky
originálního znění. Bezradní interpretátoři některá sporná místa
prostě ponechali v původním stavu. Texty proroků jsou proto doslova
nabity extrémními protiklady.
(V bibli je v úvodu takové kapitoly předsunutý text, který čtenáři
předem sugeruje co si má myslet. Někdy je to doslova k popukání...)
|
|