|
q
|
Dům
v Sumeru?
Zmínku o Sumeru (zemi Šinear) najdeme v bibli jen zřídka.
Například v souvislosti s "šinearským pláštěm", částí
kořisti, zatajenou jedním z Jozuových bojovníků. Biblické texty
budí dojem, jako by z nich veškeré informace o Sumerech, a především
jejich "bozích" (Elohim!), byly z náboženských důvodů
odfiltrovány nebo pozměněny k nepoznání.
Zwingliho bible ve vsuvce uvádí, že řečený "dům" pravděpodobně
měl být vystavěn (jako vězení) jen pro ženu uzavřenou v
"efi". Ostatní překlady se podobné klasifikace zdržují. Překladatelé
Curyšské bible ovšem současně konstatují, že jednotlivé odstavce
v Zachariášovi jsou zřejmě zpřeházeny a zcela korektně upozorňují
na okolnost, že originálem se s největší pravděpodobností prolíná
jiný, nepůvodní text.
Je nejvyšší čas sestavit pro reinterpretaci některých biblických
textů cosi jako "převodník" pojmů.
Zmínka v "Zachariášovi" naznačuje, že kdesi v Sumeru musíme
pátrat po jakémsi "domě", kde byla kabina ("efi")
po kontrole, nutných opravách a znovuvybavení opět namontována -
"utvrzena na svůj podstavek" (servisní modul) - aby mohla
znovu odstartovat. Ale kde a ve kterém období máme hledat?
Štěstí přeje připraveným a kartotéka ukládaná třicet let v
mozkových buňkách je někdy opravdu k nezaplacení... Gudea!
Projděme si často citovaný záznam na hliněných válcích, který
po sobě zanechal tento sumerský panovník. Obsahuje detailním popis
stavby "domu", o kterém se zmiňuje Zachariášův "anděl"!
Gudeova
kosmická základna
Někdy mezi -2200 a -2100 se v sumerském Lagaši pustil
do práce kišský král Gudea. Sám bůh Ninurta ho totiž pověřil
stavbou komplikovaného areálu, nad nímž se tyčil obrovský
zikkurat.
Gudea popisuje na dvou hliněných válcích složitý úkol, k jehož
splnění musel shromáždit 216 000 dělníků, importovat dříví z
Libanonu i odjinud, stavební kámen ze vzdálených zemí (!) a hlavně
- velké množství kovů.
Nejdříve byl postaven E.NINNU - zikkurat boha Ninurty, jehož
"služební" jméno znělo NIN.GIR.SU. Význam sumerského složeného
slova je zřejmý: Strážci byli Sumery nazýváni Dingir -
DIN - spravedliví z GIR - raketových strojů. NIN je "pán",
GIR je reaktivním nebo raketovým motorem poháněný stroj. SU
neodbytně připomíná egyptský výraz Šu ("nebeský zdvihač"
neboli "ten, který zdvihá do nebe"). Velmi pravděpodobný překlad
Ninurtova titulu NIN.GIR.SU tedy zní:
"Pán zdvihače létajících strojů" - jinými
slovy: velitel letecké nebo raketové základny!
Na Gudeově válci "A" je podrobně popsán komplikovaný
postup vyměřování staveniště. Zikkurat byl pečlivě nasměrován
podle Slunce a sedmi stálic. Nic nebylo ponecháno náhodě a doslova
každá cihla byla normována. Tu první ostatně vyrobil v průběhu
zvláštní ceremonie - v matrici zhotovené bohy
- sám král!
Důležitost díla podtrhuje spolupráce přizvaných specialistů z
Elamu, Susy, Egypta i Núbie. Šlo zjevně o výjimečnou záležitost
mezinárodní důležitosti. Egypťané ani ostatní odborníci by jistě
nepřicestovali kvůli stavbě svatostánku k uctívání jim cizích
bohů. Jenže tito "bohové" zde byli fyzicky přítomni!
Lagašský zikkurat měl sedm stupňů. Mystikové tvrdící, že
pyramidy a před nimi zikkuraty mají jakýsi "zrcadlový odraz pod
zemí" zřejmě vycházejí ze starých zdrojů, jejichž obsah ovšem
časem pozbyl původní smysl. Ale něco na tom je.
Kromě cihel bylo použito velké množství dřeva, různých kovů a přesně
určených druhů kamene. Materiál musel být dopraven z velké vzdálenosti
na lodích - až na hlínu na cihly v Mezopotámii kamenolomy ani zdroje
ostatních jmenovaných surovin nejsou. Gudea se zmiňuje, že zikkurat
i nástavba na jeho horní platformě ("chrám") byly "vyzdobeny"
množstvím blyštivých kovů.
"Vybudoval jsem Eninnu (pánův dům!) z kamene a zářících
drahokamů a zpevnil ho mědí smíšenou s cínem"...
Za účelem výroby a zpracování bronzu byl ze "země tavení"
přizván "kníže kovářů boha Nintudy" Sandu
Simug. Ten kupodivu prováděl i kamenické práce na fasádě chrámu:
"Zdivo obložil na dvě dlaně tlustým světlým dioritem
a..." (válec je na tomto místě poškozen, písmo nečitelné).
Je velká škoda, že schází právě popis způsobu použití kovů.
Bylo by však paradoxní, kdyby podstatnou částí činnosti vybraného
specialisty na zpracování kovů byly kamenické práce!
(Se stejným paradoxem se za velmi obdobných okolností setkáme ještě
jednou. Na jiném místě a o hodně později.)
"Sen se stal skutečností," píše dále Gudea: "chrám
Eninnu byl dokončen: stojí zde jako zářící hora a jeho blyštivé
obložení vše zastiňuje." Leskl se pokovený povrch kamenného
obkladu cihlové hory?
Se zdaleka dovezeným modrým dioritem, zde použitým
na opláštění zikkuratu, se setkáváme i ve vnitřním kruhu
"kamenného computeru" ve Stonehenge. Jaké
jsou krystalické vlastnosti a piezoelektrické schopnosti tohoto
nerostu? Co ho dělá modrým?
Přísné normy a pečlivost provedení stavby, účast vybraných
odborníků a množství použitých kovů, to vše nasvědčuje technickému
účelu díla. Výjimečné je i to, že na plánování, vyměřovacích
pracích i na samotné výstavbě se osobně podílelo několik
"bohů", kteří zde svorně pracovali i přesto, že podle
Sumerů byli poměrně svárliví a ješitní. Obzvlášť NIN-URT-A
("Pán v helmě Urrt?" Vzpomínáte na Pepiho? ...na hlavě máš
helmu Urrt... se dvěma "rohy", sloužícími k propojení s
Horovým okem...). příliš oblíben nebyl. Pokud by stavba měla být
jen jeho "chrámem (nebo příbytkem)", určitě by se neangažovali
v takovém rozsahu. Povolení ke stavbě navíc musel udělit samotný
An, který se dlouho zdráhal.
Po dokončení zikkuratu se Gudeovi dělníci pustili do stavby zbývajících
budov posvátného okrsku Gir-su.
"Velká prohlubeň a velká halda byla navršena,"
zaznamenal na hliněný válec činorodý král. Tuto klíčovou poznámku
zatím všichni badatelé jednoduše přeskočili, i když v textu
doslova stojí, že přitom využil moudrosti, kterou mu propůjčil
sám Enki a že po této práci nakonec: "...srovnal půdu,
čímž zvětšil prostor chrámové terasy".
Nevím, jak dalece správný je dosavadní překlad tohoto místa, ale předpokládám,
že Gudea již organizací stavby komplikovaného zikkuratu prokázal
dostatek schopností. Proč tedy k prostému srovnání terénu
potřeboval pomoc a speciální vědomosti "šéf-vědce"
Anunnaki? A proč vlastně srovnával terén předem přepečlivě
vyměřeného staveniště až po stavbě chrámu?
Na válci "A" je seznam více než padesáti různých budov
postavených poblíž zikkuratu (včetně jejich funkcí!). Úseky
ohrazené zdmi, správní budovy, dvory, brány, "oltáře",
byty pro různé "kněží" a tak dále. Byl zde i hangár
pro božského "černého ptáka", Ninurtovo letadlo (udávané
rozpětí křídel asi 23 m), sklady jeho hrozivých zbraní a
"astronomická observatoř".
Korunou těchto prací byl "Dům mistra všech tajemství"...
a (konečně !) ŠU.GALAM - vyvýšenina s otvorem, popisovaná jako: "místo,
odkud vystupuje velká hrůzu budící moc, jejíž předzvěstí je záře".
Účel tohoto zařízení dosud nedokázal nikdo vysvětlit... Někteří
usuzují, že sloužilo astronomickým pozorováním, přestože bylo umístěno
vedle budov s podivnými názvy: "nejvyšší komora" a
"komora sedmi sektorů". Dvě budovy sloužily k "vázání"
a "rozvazování šňůry".
Výraz SCHU.GALAM interpretoval A. Falkenstein v knize Záznamy
Gudey lagašského jako "místo, kde se zdvihá ruka".
Myslím, že skutečný význam zní: "tam kde je síla,
která zdvihá - zdvihač - zdviž".
A jsme opět u
"Setova výtahu"! (Stačí si představit posuněk, kterým
bychom chtěli naznačit zdvihání, stoupání...) V budovách sloužících
k udržování spojení ("vázání šňůry"-
zde si opět představte příslušný posuněk) byla umístěna komunikační
a naváděcí zařízení. |
|