|
q
|
Všechny
postavy na obrázku se
dívají směrem ven, i když by se u přihlížejících zvědavců
dal očekávat spíše opak. Chtěl malíř naznačit, že záblesk, v
okamžiku kdy loď opouštěla ústí kanálu, mohl ohrozit zrak?
Co znamená zmínka o "světelných schodech": "Nebeský
žebřík je zde; světelné schody jsou odkryty..."? Jen vnitřní
osvětlení šachty během předstartovní kontroly? Nemá překlad znít:
...nebeské schody jsou připraveny?
V horní části tělesa, před zúžením pod vlastní kabinou, je
vyobrazena komora s jakýmisi pravidelně seřazenými protilehlými
hroty. Možná jsou to složené padáky. Je tu ovšem i jiné vysvětlení:
celek (včetně cívky ve dně lodi) připomíná konstrukci Teslova
vysokonapěťového transformátoru s rotujícím jiskřištěm. Zařízení
mohlo pracovat i s energií, indukovanou v tělese lodi během rychlého
pohybu v silných magnetických polích. Vzduch v hlavni lineárního
motoru (tunelu) byl bezprostředně před startem pravděpodobně zředěn
silnými výboji vysokého napětí. Ústí šachty sloužilo jako izolátor.
Ten měl pravděpodobně zabránit tomu, aby se náboj vysokého napětí
nevybil ze startujícího tělesa lodě proti zemi!
Konstruktéři mohli využít i špiček vysokého napětí, indukovaných
vypínáním míjených cívek! Obal stroje by pak plnil funkci
"palce" v rozdělovači automobilového zapalování. Výboj,
který přeskočil na spodní část tělesa, byl vyzařován (proti střídavě
zemněným a na výstupy cívek připojovaným elektrodám ve stěnách
kanálu) z elektrod vyčnívajících z celkem dvanácti nástaveb, zářičů
lemujících svrchní okraj ochranného štítu.
Byla tímto způsobem přenášena část energie na následující cívku?
Schéma zapojení možná je na jiném známém obrázku.
Proč je pruhovaná "tyč" spojující servisní modul s horní
hranou štítu namalována tak, že vypadává z rámce jinak přísně
logické kompozice? (Je ji vidět v řezu i pohledu.) Vypadá obdobně
jako kabely na známém obrázku, kde vedou k jakýmsi vůči okolostojícím
postavám předimenzovaným "žárovkám". Je skutečně částí
aerodynamické ochrany sestupného modulu, anebo jde o vodič, napájející
nástavce na okraji štítu?
Naproti tomu tajemná slova o hale, do níž se přivádí severní
vítr, a slib "bohyní" faraovi, že ho pozvedne osvěžující
severák, mají velmi jednoduché vysvětlení. Jako v mnoha jiných případech
je zde zaměněna příčina a následek. Do haly - na spodní konec
startovací šachty - musel být vyrovnávacími kanály přiváděn
vzduch, jinak by start lodě vyvolal v podzemních prostorách podtlak!
Předtím asi startovala jiná posádka a to v tunelech vyvolalo pořádný
průvan. Cestující byl uklidněn vysvětlením, že jev souvisí s létáním
- také start jeho lodě vyvolá v podzemí silný vítr - severák...
(Nejsilnější vítr, vyvolávající v Egyptě písečné bouře.)
Kolik stupňů asi měl "světelný žebřík"? Sedm? Sedmé
nebe, sedm sfér, sedm stupňů zikkuratu, sedm sekcí, sedm cívek...
Sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna...
Start!
- Kabina lodě obsahující systémy zabezpečující životní
funkce posádky je spojena se servisním modulem.
- Kompletní souprava zaujímá pozici v hlavni lineárního katapultu.
Těsně před startem je v nejspodnější části servisního modulu
roztočen vně umístěným statorem mohutný rotor. Ten uvede do pohybu
soustavu stabilizačních setrvačníků, které během druhé fáze
letu odevzdávají akumulovanou energii čerpadlům raketových motorů.
(Po odhození servisního modulu SM přebírají stabilizační funkce
motory.)
- Těleso se z generátoru umístěného v horní části SM nebo ze stěn
tunelu nabíjí vysokým napětím. Hlava stroje mění barvu - kolem srší
oranžové výboje. Kanál je "prostřelen" výbojem vysokého
napětí, který způsobí silné zředění vzduchu. Ve stejném okamžiku
je loď vyzdvižena magnetickým polem. Rychlostí stoupající
logaritmickou řadou je ve stále delších cívkách katapultu urychlováno
až k ústí šachty.
- Při opuštění hrdla startovního kanálu se vyrovnává potenciál
mezi lodí a vzduchem. To se projeví silnými výboji. Důsledkem je
další zředění vzduchu a ztlumení nárazu ovzduší na příď lodě,
opouštějící tunel rychlostí 500-700 m/s.
Ví někdo jaké přetížení působí v tělese disponujícím vlastní
gravitací?
Z obrázku je zřejmé, že těsném okolí ústí odpalovací šachty
se to hemží životem. Tak nevypadá krajina, týraná plyny mohutných
raketových motorů.
K možnostem získávání elektrické energie (řádově MW) nutné k
provozu popsané techniky dospějeme později. Jisté je, že mezi
egyptskými kresbami a reliéfy nacházíme vyobrazení předmětů,
které lze bez problémů interpretovat jako elektrická zařízení.
Efektivněji
než dnes!
. Kontejnery s materiálem nebo kabiny s posádkou byly
zachyceny u mateřské lodě a po odbavení vráceny zpět na Zemi. O průletu
atmosférou a znovuvyužití komponentů návratového modulu svědčí
známky ožehu na kabině a štítu.
. Některé méně zkreslené pyramidové texty podrobně popisují předstartovní
přípravu cestujících a start lodě s tříčlennou posádkou.
Servisní modul s nádržemi a ostatním zařízením se vracel na Zemi
stejně jako boostery raketoplánu. Kdo spočítá potřebný (a
možný) impuls a příkon podzemního startovacího zařízení?
Účinnost paliva používaného ve druhé fázi letu mohla být stejná
nebo možná o něco málo vyšší než u dnes používaných směsí.
Výhody popisovaného systému:
- Obrovská úspora na palivu a váze konstrukce. První stupeň nosné
rakety odpadá. Ten u našich "moderních" nosičů, včetně
svých těžkých motorů s komplikovanými turbokompresory, tvoří
podstatnou část startovní váhy.
Pohled na kolosy, které s sebou z odpalovacích ramp pomalu vlečou
palivem nacpaná břicha, důvěrně známe z televizních přenosů.
Motory lodě vyobrazené před více než 3000 lety tento balast zvedat
nemusí!
- Poměr mezi hmotností konstrukce, užitečnou nosností a výkonem
posledního stupně, je nesrovnatelně příznivější než u námi užívaných
raketových systémů.
- Celková výška startující lodě činí maximálně 19 metrů. Výšku
kuželovité kabiny lze podle vyobrazených žiraf a palem, které jak
se zdá slouží jako měřítko, odhadnout na zhruba šest metrů. Průměr
štítu a dna servisního modulu, který se směrem ke kabině zužuje,
je přibližně pět metrů.
Mezimodul spojující obě tělesa je asi dva a půl metru vysoký.
Postavičky v popředí se vzhledem ke zobrazeným žirafám zdají být
poněkud větší, jak se na správné "bohy" sluší. Možná
je to i perspektivou.
- Možnost startů v rychlém sledu je omezena pouze kapacitou (rychlostí
znovunabití) zdroje. Díky centrování magnetickým polem a soustavou
setrvačníků, udržujících startující loď přesně uprostřed kanálu,
se odpalovací zařízení nijak nepoškodí. Vypouštěná tělesa jsou
poměrně malá a lehká. Odpadá i komplikovaná doprava na povrchovou
odpalovací rampu, která navíc musí být po každém startu opravována.
Nejdůležitější a nejnákladnější součástí systému je servisní
modul, který ovšem lze použít mnohokrát. |
|