|
q
|
Světlo
na konci tunelu
Cesta asi 500 metrů dlouhým tunelem, nazývaným
"světlo na druhém konci", vede do dvanáctého a nejtajemnějšího
oddělení Duatu. Je zobrazováno a popisováno jako obrovská hala,
zdobená velkým symbolem okřídleného kotouče. Faraóna zde vítají
bohyně, "které rozlévají světlo na Réovu cestu" (podle
našeho současného pohledu na tento mýtus tedy vlastně svítí na
cestu Slunci...). Cestující se dozvídá:
Toto je velká Osirisova hala kam se přivádí vítr;
občerstvující severák tě pozvedne jako Osirise, ó králi.
Rozhlédne se a vidí, že se přímo nad ním tyčí sloup Ded.
"Výtah ke hvězdám" obsluhovali čtyři "sokolí muži"
sokolího boha Hora. Obsluha odpalovacího zařízení? Byli pokládáni
za "děti nebes přicházející z východní strany
oblohy". "Připravili pro faraa obě (části?) bárky.
Spojili dohromady, dopravili a vztyčili 'výtah', aby král konečně
mohl vystoupit do nebe". Popis je evidentně duplicitní - obě
věty se snaží popsat totéž, pokaždé jinými slovy: kabina -
vlastní loď - byla osazena na nosné těleso.
Současně byl připravován i stroj zcela odlišného typu, zřejmě
používaný k letům v atmosféře. Totiž: Zatímco král čekal na
dopravu lodí nazývanou "Horovo oko" a vybavenou "Setovými
křídly", vznášelo se "oko Ré" na "Thotových křídlech".
Bylo by nelogické, kdyby se "Atenův syn", který právě
sestoupil z "okřídleného kotouče", chtěl "nebeským
výtahem" jen tak povozit sem a tam! Text doslova říká:
Horovo oko
stojí na Setových křídlech, kabely jsou propojeny, lodě připravené,
ani Atenův syn nezůstane bez lodě.
Král je zde společně se synem Atenovým; (ani on) nezůstal
bez lodě.
Nastoupit pomáhají
králi "oblečenému jako bůh" dvě "bohyně". Nesou
jeho spojovací kabely do přídě Horova oka! Stroj řídící
"bůh" dostává příkaz: Vezmi ho do komory tvé lodě!
Cestující vidí pilotův obličej v helmě se zdviženým ochranným
štítem: "tvář boha je otevřena"...
Sedadlo, na němž je nakonec mezi dvěma "bohy" usazen, je
nazýváno "pravda, která oživuje" (to, co udržuje život?).
Z hlavy (přilby) faraa teď vystupují dva rohy (vroubkované hadice),
které ho "spojují s tím, co vychází z hlavy Horovy".
Myslím, že jasnější už to být nemůže. A pozor! Nejnovější překlad,
který zde interpretuji, opravdu není dílem techniků!...
Vzhůru
k nebeské bráně
Pepi, ozdoben jako Horus a oblečen jako Thovt, má
"před sebou Isis, Nephtys stojí za ním". Ap-Uat
mu otevřela cestu, nebeský nosič Šu ho pozvedl. Anovi bohové
ho nechávají vystoupit na oblohu po jejich "schodišti".
Bohyně Nút (hvězdná obloha) mu podává ruku...
A jak je
popsán start?
Brána
nebes je otevřena! Pozemské dveře jsou otevřeny!
Nebeská okna jsou otevřena!
Nebeský žebřík je zde; světelné schody jsou odkryty.
Dvojité dveře nebes jsou otevřeny (připraveny?);
dvojité dveře Chebovy jsou otevřeny pro Horuse z východu při rozbřesku.
Horovo oko
mění barvu z modré na červenou... síla neustále narůstá...
dvojitá brána nebes je otevřena a bohové dole hovoří s bohy nahoře...
Pak se bárka zvedne a odlétá "cestou do nesmrtelnosti"...
Horovo rudé
oko se zlobí, jeho moci nemůže nic odolat.
Jeho poslové spěchají, jeho běžec kvapí.
Hlásí tomu, jež pozvedá ruku na východě:
"Propusť ho!"
Kéž Bůh bohům otcům poručí:
"Tiše, polož si dlaň na ústa, postav se ke dveřím horizontu
a otevři dvojité dveře (nebes)."
Nebe mluví, země se třese, země se chvěje; obě sféry bohů volají,
země se otvírá, když král stoupá k nebi, když jde po (nebeské)
klenbě.
Hřmící vichr ho pohání, hřmí jako Seth.
Strážci nebes před ním otvírají dveře...
"Ó Pepi! Odešel jsi, jsi slavný a mocný jako bůh, na Osirisově
místě!
Tvá duše je v tobě; za tebou je (stojí) tvá moc, na hlavě máš
helmu Urrt
a v ruce korunu Misut..."
Obepínáš Zemi jako Ré, křížíš nebe jako Thovt,
cestuješ přes Horovo území, cestuješ přes území Setha.
(Citát je souvislý výňatek z nového překladu egyptských
pyramidových textů.)
Opravdu fascinující a jednoznačný popis startu kosmické lodě. Ale
technicky tu stále ještě něco nehraje... |
|