|
q
|
Bájný
sloup Ded a Pepiho šém
Jsem hluboce přesvědčen o tom, že na vyobrazení nalezeném v hrobce
vicekrále Hua (guvernéra Núbie a Sinaje za
Tutanchamonovy vlády) je nejen schematické znázornění geniálního
řešení uvedených problémů, ale současně i klíč k pochopení
nepřeberného množství záhadných piktogramů, obrázků, symbolů a
"rituálních (votivních) objektů"!
V egyptské Knize mrtvých, souboru textů vycházejících z
popisu skutečné dávné události (nedochované originály byly zřejmě
zaznamenány ještě v původních ideografických piktogramech), jsou
časté zmínky o jakémsi "sloupu Ded". Tento předmět pokládá
Sitchin ve svém pokusu o interpretaci za raketovou loď, nesoucí tříčlennou
posádku. Ztotožňuje ji s "bárkou boha Ré", která podle
toho musela měřit 770 loktů (po 52,3 cm), tj. cca 350 metrů! Tak
tomu už říkám monstrum. Ale kvantita není kvalita!
Vyjdeme-li z předpokladu, že Návštěvníci putovali od planety k
planetě v mateřské lodi - "parkované" pravděpodobně na
geostacionární dráze -, jsou udávané rozměry domnělého transportéru
("bárky") úplně nesmyslné, a navíc i technicky nemožné.
Taková konstrukce by se nepochybně zhroutila vlastní vahou nejpozději
po nastartování motorů (viz neúspěšné starty předimenzovaných
ruských superraket)! Věnujme se raději modernímu překladu egyptských
pyramidových textů.
Pepiho
"cesta k nesmrtelnosti"
Dlouhý nápis v pyramidě faraa Pepiho, který
je, podle názoru mystiků údajně vodítkem pro jeho Ka (nesmrtelné
"já") na cestě k věčnému životu, ve skutečnosti
obsahuje popis cesty k jakémusi "božskému výtahu" (někdy
žebříku):
"Buď
pozdraven, božský Stoupající, buď pozdraven, Výtahu Setův.
Stůj rovně, boží Stoupající, stůj rovně, Výtahu Setův,
na kterém odešel Osiris do nebe...
Pane Stoupajícího... komu dáš (přidělíš) božský žebřík?
Komu svěříš Sethův žebřík, aby na něm směl Pepi vystoupit do
nebe
a jako vyvolený sloužit bohu Ré?"
Králova toužebná prosba:
"Kéž je mi dán šém ve velkém Dvojdomě.
Kéž je mé jméno vysloveno v Domě záře v noci počítající
roky."
( SCHEM;
šém, termín
mylně překládaný jako 'jméno', ve skutečnosti znamená
raketová
loď! )
Dlouhý text
nato popisuje cestu Duatem (také Amduat), tajemným místem
odkud vzlétali bohové. Cestující paradoxně sestupoval stále hlouběji
do podzemí a musel se na několika kontrolních bodech prokázat oprávněním
ke vstupu. Tak prošel celkem dvanácti sekcemi. V jedenácté se už zřetelně
projevovalo "spojení s nebesy".
Bohové, kteří zde prováděli jakési nepochopitelné úkony, byli
dekorováni symbolem nebeského disku a hvězd. Setkal se s řadou bohyní,
které podle atributů pocházely přímo z "nebeského příbytku
boha Ré". Zahlédl i "paní a pána nikdy nezapadající hvězdy".
Na tomto místě si není těžké představit, že viděl na obrazovce
kontrolní centrály velitele obrovské geostacionárně zavěšené lodě,
která se pozemskému pozorovateli musela jevit jako ve dne v noci zářící
a nikdy nezapadající nebeské těleso. Setkal se i s "bohy",
kteří se starali o to, aby "z Duatu vystupovala síla, jež nosí
loď boha Ré k domu skrytému na horním nebi ".
Cestující
postupně procházel předstartovní přípravou. Tajemná
procedura, během níž "prošel tělem hada, aby z něj vystoupil
v podobě omlazeného Ré", dosud nebyla nikým uspokojivě
interpretována. Myslím, že dokonale popisuje převlékání do těsně
přiléhajícího speciálního obleku, obepínajícího tělo jako
hadí kůže! Na příslušné ilustraci
opravdu vidíme skupinu mužů, oblečených do přiléhavých overalů
s okrouhlým límcem. Egypťané (a nejen oni) rádi přirovnávali
vlastnosti věcí k vlastnostem zvířat. Používaná přirovnání však
postrádala smysl pro nelogické alegorie. Vždy vycházeli ze skutečných
vlastností k tomuto účelu vybraného tvora a abstraktním přívlastkům
se vyhýbali.
Například had je živočich, který se vine, plazí, svíjí, syčí,
kouše, je dlouhý, tlustý, tenký a umí převlékat svou těsnou kůži.
Není potměšilý ani záludný. Tuto vlastnost mu přisoudil až pozdější
výklad bible. Je sice pravda, že jeho občasné zobrazení s křídly
se tomu vymyká. I tato alegorie však má logický důvod, představuje
trajektorii nebo oběžnou dráhu pohybujícího se umělého tělesa.
V "převlékárně" se náš Pepi setkává s jiným cestujícím,
"Atenovým synem", od nějž se dovídá, že právě sestoupil
z "nebeského disku" a čeká zde na svou loď. Tato zdánlivě
bezvýznamná poznámka nás později dovede k dalším překvapivým
poznatkům a závěrům. |
|