Síla geparda (Tunel do kosmu)

=	Síla geparda
q
q	\| Raketa v silu? \| Na kocouřích křídlech? \| S primitivní hi-tec do jedenadvacátého století \| Bájný sloup Ded a Pepiho šém \| Pepiho "cesta k nesmrtelnosti" \| Světlo na konci tunelu \| Vzhůru k nebeské bráně \| Kde je hnací síla? \| Tunel do kosmu \| Síla geparda \| Schemata v "Knize mrtvých" \| Jak provrtat vzduch \| Start! \| Efektivněji než dnes! \| Zpráva od přítele "Zachariáše" \| Dům v Sumeru? \| Gudeova kosmická základna \| GIR.SU - velké tajemství bohů \| Svícen a sedm lamp \| Problematika rozdílných zdrojů \| Oko Ré \| Nazca \| Jak dopravovat posádku, materiál a suroviny vytěžené z povrchu planety k mateřské lodi? Tím nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem, jaký si lze představit! Pro důkazy o existenci jednoho z těchto geniálních zařízení Anunnaki si zajdeme do egyptských pyramid. Následující popisy a závěry jsou překvapivě doloženy jedním z dosud opomíjených biblických textů. A nejen tam. Je jisté, že pokud by dále popsané zařízení bylo postaveno dnes, snížily by se výdaje na kosmický výzkum zhruba na pětinu. Raketa v silu? Začalo to nenápadně. Egyptský obrázek v Ancient Skies (věstníku Ancient Astronaut Society, červenec - srpen 1977) provází zajímavý technický výklad inženýra NASA Stuarta W. Greenwooda, který zde vyjádřil názor, že obrázek skrývá prvky promyšlené raketové techniky. Potud s ním plně souhlasím. V článku mimo jiné upozornil na čtyři zajímavosti: 1/ O zobrazených (leopardích?) kůžích řekl doslova: "Profily nosných ploch obklopujících raketu se mi zdají být vhodné jako stěny, sloužící přívodu paliva k motorům pohonu." - konec citátu. 2/ Kapsle dokonce i vstupem a okny (?) připomíná tehdy užívanou kabinu lodě Gemini. 3/ Kabina je ožehnutá. Rovněž povrch štítu v dolní části vypadá jako poznamenaný atmosférickým bržděním. 4/ Uprostřed štítu je upevněna zvláštní tyč. Mohlo by jít o speciální zařízení, které štít při vstupu do atmosféry chránilo před nadměrným zahříváním (o podobný trik se pokoušeli i technici NASA, ale nápad nedokázali uskutečnit). Greenwood uzavírá slovy: "Má-li seskupení na obrázku platnost v době letu, je schopno dosáhnout rychlosti Mach 3 (990 m/s)." Opravdu si nemyslím, že postrádám technickou fantazii, ale takové interpretaci předloženého obrázku jaksi odmítám rozumět. Co se to zde vlastně nabízí obdivovateli "egyptského umění"? Na obrázku vidíme řez šachtou, v níž spočívá prapodivné lahvovité těleso, osazené kuželovitou nástavbou vyčnívající nad zemský povrch. Ani část objektu skrytá pod úrovní terénu ničím nepřipomíná klasickou raketu. Nemá žádné viditelné motory ani výstupní trysky. Kuželovitá nástavba se zdá být v dolní části uzavřena útvarem připomínajícím obrácený nepravidelně skvrnitý želví krunýř, který ji poněkud přesahuje. "Krunýř" spočívá jako mísa na dvou po stranách vyhlížejících "bůžcích", očividně nesoucích jeho váhu. Přesahující okraj mísy pod kuželem lemuje sedm pravidelně rozmístěných útvarů, podobných malířským štětcům stojícím na žíních. Spodní část obrázku je rozčleněna do několika horizontálních oddílů. Nejspodnější sekce je rozdělena na dvě svislé poloviny, v nichž stojí pod zahnutými trubicemi připomínajícími sprchy postavičky, opatřené "atributy božstev Netter". Oddělený prostor nad jejich hlavami má zřetelně několikanásobně zesílené stěny. V jeho centru jsou zakresleny jakési kulovité předměty. Ještě výše je komora obsahující dva útvary, podobné nádobám zdobeným nečitelnými symboly. Jejich kontury jsou na dostupné černobílé kresbě - původní obrázek je barevný - nezřetelné; skutečný tvar nelze objektivně posoudit. Oddělení navazující na kuželovitý díl propojující "mísu" s válcem vyplňuje pravidelný vzorek z protilehlých klínů. Jejich špice ukazují vzhůru, proti řadě jakýchsi oválných terčíků či koulí. Tento útvar lemující ornamenty připomínají čelní pohled na pečlivě srovnané hranice na sebe uskladněných melioračních trubek. Centrální motiv obrazu je mezi nimi, zdánlivě zavěšen na ocasech kočkovitých šelem. Podle skvrn a poměru velikosti hlavy k ostatním proporcím nejde o leoparda, s největší pravděpodobností je to gepard. Kožešiny téměř vyplňují prostor mezi vnitřní malbou a stěnami. Zajímavé je, že hlava je zobrazena opačně! Po stranách a v pozadí nadzemní části vidíme realisticky vyobrazené palmy a žirafy. Klečící postavy nesou atributy, jimiž Egypťané označovali "nižší božstva" - Netter. Pokusme se, v Greenwoodových stopách, o hloubkovou technickou interpretaci. Tentokrát ovšem budeme postupovat podle zásad popsaných v úvodní části této knihy. (Neposuzovat následky bez předchozího prověření možných příčin.) Jak uvidíte, nakonec se to vyplatí!

Síla geparda

Jak dopravovat posádku, materiál a suroviny vytěžené z povrchu planety k mateřské lodi? Tím nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem, jaký si lze představit!
Pro důkazy o existenci jednoho z těchto geniálních zařízení Anunnaki si zajdeme do egyptských pyramid. Následující popisy a závěry jsou překvapivě doloženy jedním z dosud opomíjených biblických textů. A nejen tam.
Je jisté, že pokud by dále popsané zařízení bylo postaveno dnes, snížily by se výdaje na kosmický výzkum zhruba na pětinu.

Raketa v silu?
Začalo to nenápadně. Egyptský obrázek v Ancient Skies (věstníku Ancient Astronaut Society, červenec - srpen 1977) provází zajímavý technický výklad inženýra NASA Stuarta W. Greenwooda, který zde vyjádřil názor, že obrázek skrývá prvky promyšlené raketové techniky. Potud s ním plně souhlasím.
V článku mimo jiné upozornil na čtyři zajímavosti:
1/ O zobrazených (leopardích?) kůžích řekl doslova: "Profily nosných ploch obklopujících raketu se mi zdají být vhodné jako stěny, sloužící přívodu paliva k motorům pohonu."
- konec citátu.
2/ Kapsle dokonce i vstupem a okny (?) připomíná tehdy užívanou kabinu lodě Gemini.
3/ Kabina je ožehnutá. Rovněž povrch štítu v dolní části vypadá jako poznamenaný atmosférickým bržděním.
4/ Uprostřed štítu je upevněna zvláštní tyč. Mohlo by jít o speciální zařízení, které štít při vstupu do atmosféry chránilo před nadměrným zahříváním (o podobný trik se pokoušeli i technici NASA, ale nápad nedokázali uskutečnit).
Greenwood uzavírá slovy: "Má-li seskupení na obrázku platnost v době letu, je schopno dosáhnout rychlosti Mach 3 (990 m/s)."

Opravdu si nemyslím, že postrádám technickou fantazii, ale takové interpretaci předloženého obrázku jaksi odmítám rozumět. Co se to zde vlastně nabízí obdivovateli "egyptského umění"?

Na obrázku vidíme řez šachtou, v níž spočívá prapodivné lahvovité těleso, osazené kuželovitou nástavbou vyčnívající nad zemský povrch. Ani část objektu skrytá pod úrovní terénu ničím nepřipomíná klasickou raketu. Nemá žádné viditelné motory ani výstupní trysky.
Kuželovitá nástavba se zdá být v dolní části uzavřena útvarem připomínajícím obrácený nepravidelně skvrnitý želví krunýř, který ji poněkud přesahuje.
"Krunýř" spočívá jako mísa na dvou po stranách vyhlížejících "bůžcích", očividně nesoucích jeho váhu. Přesahující okraj mísy pod kuželem lemuje sedm pravidelně rozmístěných útvarů, podobných malířským štětcům stojícím na žíních.
Spodní část obrázku je rozčleněna do několika horizontálních oddílů. Nejspodnější sekce je rozdělena na dvě svislé poloviny, v nichž stojí pod zahnutými trubicemi připomínajícími sprchy postavičky, opatřené "atributy božstev Netter".
Oddělený prostor nad jejich hlavami má zřetelně několikanásobně zesílené stěny.
V jeho centru jsou zakresleny jakési kulovité předměty. Ještě výše je komora obsahující dva útvary, podobné nádobám zdobeným nečitelnými symboly. Jejich kontury jsou na dostupné černobílé kresbě - původní obrázek je barevný - nezřetelné; skutečný tvar nelze objektivně posoudit.
Oddělení navazující na kuželovitý díl propojující "mísu" s válcem vyplňuje pravidelný vzorek z protilehlých klínů. Jejich špice ukazují vzhůru, proti řadě jakýchsi oválných terčíků či koulí.
Tento útvar lemující ornamenty připomínají čelní pohled na pečlivě srovnané hranice na sebe uskladněných melioračních trubek. Centrální motiv obrazu je mezi nimi, zdánlivě zavěšen na ocasech kočkovitých šelem. Podle skvrn a poměru velikosti hlavy k ostatním proporcím nejde o leoparda, s největší pravděpodobností je to gepard. Kožešiny téměř vyplňují prostor mezi vnitřní malbou a stěnami. Zajímavé je, že hlava je zobrazena opačně!
Po stranách a v pozadí nadzemní části vidíme realisticky vyobrazené palmy a žirafy. Klečící postavy nesou atributy, jimiž Egypťané označovali "nižší božstva" - Netter.
Pokusme se, v Greenwoodových stopách, o hloubkovou technickou interpretaci. Tentokrát ovšem budeme postupovat podle zásad popsaných v úvodní části této knihy. (Neposuzovat následky bez předchozího prověření možných příčin.) Jak uvidíte, nakonec se to vyplatí!