Vatikánem zveřejněný text
(doslovný překlad německé verze)
J.M.J.
Třetí díl tajemství, zjeveného 13. července 1917 v Cova da Iria, Fatima.
Píši z poslušnosti vůči Vám, mému Bohu, jenž mi to ukládá skrz jeho Excelenci velebného pana biskupa z Leirie, a Vaší a mé nejsvatější Matce.
Po těch dvou částech, které jsem již
vyložila, uviděli jsme nalevo od Naší Milé Paní, (a) trochu nad, anděla
držícího v levé ruce plamenný meč; jiskřil a šly z něj plameny, (které)
jakoby měly zapálit celý svět; avšak ty plameny uhasly, když se dotkly záře,
již na ní ze své pravé ruky vyslala Naše Milá Paní: ten anděl ukazoval
pravou rukou na Zemi a hlasitě volal: Pokání, pokání, pokání! A my
viděli v neslýchaném světle, že Bůh je: "cosi, co vypadá jako
osoby v zrcadle, když před ním procházejí".
V bílém oblečený biskup, "měli jsme tušení, že to byl Svatý
Otec", různí jiní
biskupové, kněží, mniši a řádové sestry, stoupali na strmou horu, na jejímž
vrcholu byl velký kříž ze surových kmenů, jakoby z korkového dubu i s kůrou.
Než tam došel šel Svatý Otec velkým městem, které bylo napůl zničeno,
napůl se chvějíc, vrávoravým krokem, bolestí a starostí zdeptán, a
modlil se za duše mrtvých, které míjel cestou. Když
došel na horu, poklekl k patě toho velkého kříže. Zde byl zabit skupinou
vojáků, kteří na něj stříleli ohnivými zbraněmi a šípy. Stejně tak
umírali biskupové, kněží, příslušníci řádů a různé světské
osoby, muži a ženy rozdílných tříd a postavení. Pod oběma rameny kříže
byli dva andělé, každý měl v ruce křišťálovou kropicí konev. Do ní sbírali
krev mučedníků a napájeli jí duše, které se přibližovaly k Bohu.
Tuy-3-1-1944".
(Překlad kompletního vyjádření Vatikánu bude v nejbližší době zveřejněn na této stránce.)
Vatikán buď vědomě lže, anebo zatajuje podstatnou část pravdy, což je totéž, ne-li ještě horší než lež. Oficiálně zveřejněný obsah tajné části "fatimského proroctví" je totiž v naprostém rozporu s jeho dřívějším, jinde učiněným papežovým prohlášením. Cituji:
"Pro složitý obsah a v zájmu toho, aby jistá velmoc nebyla podnícena k jistým činům, dali všichni dosavadní držitelé Petrova stolce přednost diplomatické formulaci třetí části fatimského poselství. Každému křesťanovi by ale mělo postačit, že tam je možno číst, že oceány zalijí celé světadíly, a že miliony lidí budou v několika minutách odvolány z tohoto života. Pak by už skutečně neměli toužit po zveřejnění tohoto tajemství."
"Mnozí ho chtějí znát jen z touhy po senzaci. Přitom však zapomínají, že znalost znamená také odpovědnost. Je nebezpečné, když současně nemají zájem nic dělat, neboť říkají, že zlu se stejně nedá zabránit."
"Církev se musí připravit
na velké zkoušky. Ty po nás mohou žádat dokonce i nasazení vlastního života
pro Krista a naprostou oddanost Kristu. Mohou být zmírněny modlitbou, ale
nemohou již být odvráceny, neboť jen tak může dojít k opravdové obnově
církve." Jan
Pavel II., Fulda, NSR, 1980
Konec citátu.