Kapitánův deník: hvězdné datum 9986.104 
"Vnímající maso"

"Tak, co je nového?"

"Jsou maso."

"Maso?"

"Maso. Jsou udělaní z masa."

"Z masa?"

"O tom není pochyb. Vybrali jsme jich několik z různých částí planety, vzali je na palubu naší výsadkové lodi a důkladně je prozkoumali. Jsou kompletně z masa."

"To je nemožné. A co ten rádiový signál? Poselství ke hvězdám?"

"Oni užívají rádiových vln k dorozumění, ale signál nevychází z nich. Signály vychází ze strojů."

"Tak kdo udělal ty stroje? To je koho potřebujeme zkontaktovat."

"Ty stroje vyrobili oni. To je to, co se ti pokouším říct. Maso udělalo stroje."

"To je směšné. Jak může maso udělat stroje? Ty se mne ptáš, jestli věřím ve vnímající maso."

"Já se tě neptám, sděluji ti to. Tyto kreatury jsou jedinou vnímající rasou v tomto sektoru a jsou kompletně vyrobené z masa."

"Možná jsou jako Orfolei. Víš, ta na uhlíku založená inteligence, která prochází masovým stádiem."

"Kdepak. Tihle se rodí jako maso a umírají jako maso. Studovali jsme je po několik jejich životních rozpětí, která ostatně netrvají příliš dlouho. Máš nějaký pojem o životnosti masa?"

"Ušetři mě. Dobrá, ale možná že jsou maso pouze zčásti. Víš, jako Weddilei. Masová hlava s elektrono-plazmovým mozkem uvnitř."

"Kdepak. Napřed jsme si to mysleli, protože mají masitou hlavu jako Weddilei. Ale říkám ti, že jsme je prozkoumali. Jsou skrz naskrz maso."

"Žádný mozek?"

"Ó to ne, mozek mají. Jenomže ten mozek je vyrobený z masa!"

"Tak... kdo za ně dělá to myšlení?"

"Ty jsi nerozuměl, nebo ano? Mozek myslí. To maso."

"Myslící maso! Ty se mne ptáš, jestli věřím v myslící maso!"

"Ano, myslící maso! Vnímající, maso! Uvědomělé maso. Milující maso. Snící maso. Všechno z masa! Začínáš chápat?"

"Proboha. Ty to tedy myslíš vážně. Jsou opravdu udělaní z masa."

"Konečně jsi pochopil. Ano. Jsou z masa. A pokoušeli se s námi navázat spojení po téměř sto jejich let."

"A co má to maso na mysli?"

"Nejprve to maso chce s námi hovořit. Dovedu si představit, že chce prozkoumat vesmír, navázat styk s ostatními vnímajícími a inteligentními bytostmi, vyměňovat si myšlenky a informace. Jako obvykle."

"My že bychom měli mluvit s masem?"

"To je jejich nápad. To bylo v poselství, které odeslali rádiem. 'Haló. Jste tady? Jsme jedna rodina?' Zkrátka, takovéhle věci."

"Oni skutečně hovoří? Užívají slov, myšlenek a pojmů?"

"Ó ano. Dělají to masem."

"Myslím, že jsi právě říkal, že použili rádio."

"To ano, ale co myslíš, že je v rádiu? Zvuky masa. Když plácneš masem nebo pleskneš po mase, víš jaký to udělá zvuk, že? Oni mluví jeden k druhému plácáním jejich masa. Mohou dokonce zpívat, když nechají proudit vzduch skrz jejich maso."

Proboha. Zpívající maso. To už je příliš. Tak co mi poradíš?"

"Oficiálně nebo neoficiálně?"

"Obojí."

"Oficiálně, my musíme zkontaktovat, uvítat a zaznamenat všechny vnímající rasy či multibytosti v tomto kvadrantu, bez předpojatosti, strachu, nebo upřednostnění. Neoficiálně doporučuji, abychom vymazali záznamy o mase a na celou tu věc zapomněli."

"Doufal jsem, že to řekneš."

"Zdá se to tvrdé, ale jsou tu limity. Chceme skutečně navázat kontakt s masem?"

"Stoprocentně souhlasím. Co bychom jim měli říct? `Ahoj, maso. Jak se vede? Co je nového?' Na kolika planetách že je to maso?"

"Jen na téhle. Mohou sice cestovat k jiným planetám ve speciálním kontejneru na maso, ale nemohou na nich žít. A protože jsou masem, pohybují se jen v C prostoru. Ten je limitovaný rychlostí světla, takže možnost, že se s nimi ještě někdy setkáme, je velice malá. Fakticky, zcela zanedbatelná."

"Takže budeme předstírat, že v tomto koutě vesmíru nikdo nežije."

"To je ono."

"Kruté. Ale sám jsi to řekl: kdo by měl zájem o seznámení s masem? A co ti, kteří byli na palubě naší lodě, ti, co jste zkoumali? Je jisté, že si to nebudou pamatovat?"

"Ostatní by je považovali za blázny, kdyby o tom mluvili. Vnikli jsme do jejich hlav a uhladili jejich maso, takže jsme pro ně jen sen."

"Sen pro maso! Velmi zvláštní pocit, že budeme snem masa."

"Můžeme tedy označit tento sektor jako neobsazený."

"Dobře. Souhlasím. Oficiálně i neoficiálně. Případ je uzavřen. Ještě něco? Nikdo zajímavý na tomto konci mléčné dráhy?"

"Ano, poněkud plaché, ale příjemné jádro roje vodíkové inteligence ve hvězdě třídy devět, zóna G445. Bylo s námi ve spojení před dvěma galaktickými otáčkami a chce se opět přátelsky setkat."

"Ti se vždy časem přihlásí."

"A proč ne? Představ si jak nesnesitelná a jak strašně chladná by byla tahle galaxie, kdybychom byli úplni sami a nemohli si s nikým jiným pohovořit... ... než jen s masem."

Napsal: John Schnurer

translation © gewo+ 2001