"Jde po nás" teplo a věda konečně začíná reagovat

Na prahu klimatické katastrofy

Hlavní vědecký poradce britské vlády proklamuje "apokalyptickou vizi" globálního oteplování připomínající situaci, za níž kdysi zanikla stáda dinosaurů.

Profesor sir David King apeloval na výbor lordů Horní sněmovny, že je zde "potřeba naléhavých akcí, které musí být podniknuty během několika málo dalších let, aby byla odvrácena hrozba náhlé a prudké změny podnebí". Tvrdí, že lidskou činností vyvolaná horká vlna minulého léta byla "výstražným znamením, varujícím před mnohem horší budoucností". Profesor dráždí Downing Street opakovaným tvrzením, že globální oteplování je mnohem větší hrozbou než terorismus, a tvrzením, že Washington v přístupu k této problematice zklamal. Sir David, který o hrozbě globálního oteplování hovořil i na nedávné návštěvě ve Spojených státech, byl Downing Street vyzván k omezení svých kontaktů s médii. Stojí to v memorandu asistenta z No. 10, které se dostalo do rukou novinářů v Seattle, kde vědec přednášel.

Sir David lordům sdělil, že hladina oxidu uhličitého v atmosféře je pravděpodobně nejvyšší za posledních 65 miliónů let, tedy od dob paleocénu, kdy vyhynula většina dinosaurů. Řekl, že tato éra "byla svědkem masivní redukce pozemských forem života" a dodal: "Antarktida tehdy byla nejlepším místem na světě, zatímco zbytek byl prakticky neobyvatelný." Neodpustil si jemný výpad na prezidenta Bushe, když pochválil úsilí vynakládané jednotlivými americkými státy při omezování emisí kysličníku uhličitého bez jakékoli podpory ze strany washingtonské vlády. Současně obžaloval amerického ropného giganta Exxon z financování lobbistů, kteří se pokoušejí poddolovat společný postoj ke globálnímu oteplování připomínkami, že se vědci v názorech na povahu problému značně rozcházejí.

Sir David řekl: "Toto je největší výzva, jíž budeme čelit v tomto století. Původcem problému je člověk a věda to ví (sic!). Teď už je to jen věcí politické shody. Jak čas plyne už bohužel téměř nepochybuji o tom, že k událostem spojeným s globálním oteplováním, jako byly loňské velmi vysoké teploty v Evropě a záplavy před dvěma lety, bude docházet častěji a jejich příčiny budou zjevnější. Myslím, že pak národy světa pochopí..., že je třeba přikročit k činům."

"V několika málo uplynulých stoletích stoupla hladina kysličníku uhličitého z 270 na 370 částic na milión a stále stoupá," řekl sir David. Prorokuje, že pokud tato úroveň dosáhne 550 ppm, polární ledové pokrývky roztají, současný směr Golfského proudu se změní, Evropa se propadne do nové doby ledové zatímco zbytek zeměkoule se přehřeje. Abychom se vystříhali této hrozby, řekl, je třeba tuto úroveň stabilizovat na 450 ppm.

Jak se zdá, klasická věda se nehodlá vzdát směšných představ o lidské činnosti jako příčině globálního oteplování. Lord King nepochybně správně popisuje důsledky globálního oteplení, ale zbytek jeho argumentace je čirá demagogie, která má velmi daleko ke skutečnosti. Arogance, s níž přehlíží veškeré výzkumy vymykající se úzce ohraničené oblasti, která se stává stále opuštěnější doménou vědeckých dinosaurů, je příznačná. Vzhledem k nejnovějším poznatkům je třeba urychleně opustit dávno přežité představy zastupované "vědeckými lordy" a věnovat se mnohem důležitějším otázkám.

Globální oteplování je cyklický proces, jehož příčiny díky důslednému opomíjení prastarého vědeckého odkazu našich předků dosud nejsme schopni rozeznat. Jistě. Starost o udržení dýchatelného ovzduší v našich městech je chvályhodná a neměla by být zanedbávána. Ale stejně tak jisté je to, že veškeré exhalace oxidu uhličitého, jimiž se podílíme na jeho objemu v atmosféře, nepřesahuje hranici tří procent. Jediný výbuch sopky kdesi na Kamčatce má v tomto směru větší důsledky, než celosvětové průmyslové exhalace za padesát let.

Zkusme se podívat, jak to vlastně doopravdy je.

Úvodem několik prostých fakt k zamyšlení.

Zalednění

Je nesporné, že část severní polokoule kdysi pokrývala mohutná ledovcová masa. Ale jak vznikla?

Patrně jedinou možností byl sníh nebo mrznoucí déšť padající do mrazivého prostředí, v němž se postupně hromadil místo aby tál. Jenže – aby se ho tam nahromadilo tolik, muselo jít o opravdu mohutné a dlouhotrvající srážky, že ? Je-li to tak, musela tu k vytvoření ohromného objemu srážek,nezbytně být spousta tepla odpařujícího vodu z oceánů. A v tom je problém: kdyby totiž tepelné záření Slunce bylo tak mocné, aby odpařilo takové množství vody, byla by tvorba ledovců vyloučená, nebo ne? Lépe řečeno, v žádném případě by se nemohly dostat tak hluboko na jih, jak tomu zdá se bylo na severoamerickém kontinentě.

Dosavadní představy přírodních věd nás nutily věřit, že k dlouhodobým zaledněním nedocházelo jen tak, rázem. "Předpokládalo se", že byla vrcholením delších období ochlazení celosvětového podnebí, které probíhalo po tolik oblíbené "milióny let" před definitivním zaledněním. Jenže zde se skrývá další záludná otázka, na niž nikdy nikdo nedal odpověď: Jak by současně s celosvětovým ochlazením klimatu mohlo dojít k mohutnému odpařování vody, která se pak akumulovala v obrovském množství sněhu a ledu?

Ačkoli moderní věda ohledně mechanizmu tvorby ledovců nabízí mnoho "odpovědí", všechny předznamenávají slůvka jako "možná", "mohlo by být, že", "teoreticky vzato", atd… jinak řečeno – NIKDO DODNES NEVÍ, co doopravdy vyvolává zalednění. Podíváme-li se na věc bez vynucovaného "respektu k uznávaným teoriím a kapacitám" nabízí se jediná možná jasná odpověď. Její přijetí by však znamenalo převrácení příslovečné první kostky domina, vyvolávajícího reakci, v níž by se zhroutil celý po léta pečlivě stavěný a ochraňovaný teoretický obraz o naší Zemi. Obsahuje pravdu, o níž se zmiňovali dávní předci, tu pravdu, již (naštěstí ne všichni) vědci, pohodlně unášení vlnami "směrodatného myšlenkového proudu", po léta povýšenecky zavrhují: Země se rozehřívá zevnitř!

Zkusme se nad tím trochu zamyslet. Kdyby například změna potřebných složek elektromagnetického spektra Slunce (či nějaký jiný vnější vliv) vyvolala zahřívání zemského jádra indukcí, povzbudila tvorbu magmatu a celosvětovou vulkanickou činnost, nebyla by Země odkázána jen na vnější ohřev slunečními paprsky – ohřívaly by se vody na dně oceánů, což by samozřejmě neskončilo jinak, než tvorbou husté oblačné pokrývky a následným dlouhodobým pokrytím velké části pevnin silným ledovcem.

Ať už k zahřátí zemského nitra dochází z jakékoli příčiny, tato představa sama o sobě láme berličky exkluzivních, lordskými tituly pečetěných teorií, tvořících luxusní klapky na očích racionálního vědeckého výzkumu nejen naší planety, ale i celé sluneční soustavy! Věda bude muset uznat, že Země, Slunce a jeho planetární rodina a vůbec celý vesmír je dynamický elektrický systém! To otevírá dveře k přezkoumání dávných záznamů, v nichž dávní předkové podali svědectví "o dobách, kdy po sobě planety metaly blesky".

Po staletích klamného poklidu uprostřed teorií tvořených tak, aby se jejich výklad snesl s církevními dogmaty, pojednou zjišťujeme, že svět, na němž žijeme, se skutečně začíná znovu rozpalovat. Aby konvenční věda neztratila tvář, nemůže dnes jinak než trvat na výpovědích ve smyslu "Pánbůh udělal všechno dobře a za globální oteplování může především člověk"… jenže nejnovější výzkumy ji usvědčují ze lží – nejenže odhalují nepravdivost tohoto nouzového, nekritickými médii vytrvale šířeného tvrzení, ale prokazují nezvratnou skutečnost: Země se skutečně ohřívá zevnitř!

Kdo chce, může se o tom dočíst. Je tady například nejstarší meteorologická loď světa, ležící na kotvách na nevlídném osamělém místě Norského moře. Její posádky, měřící teplotu nepřetržitě od roku 1948, vytvořily nejobsáhlejší dostupnou souvislou databázi teplot u dna oceánu. Kdo čte, ten se dozví, že po čtyři desetiletí shromaždované údaje vykazují dramatické trvalé stoupání křivky teploty mořského dna v hloubce 2 000 metrů.

Také fakta shromažďovaná z celého světa ukazují, že stále teplejší oceánské proudy nezadržitelně rozpouštějí polární ledy a poškozují korálové útesy v tropických šířkách.

Je nesporné, že primárně roste teplota oceánu, a teprve poté stoupají i teploty vzduchu.

Někde je sucho, zatímco jinde mocně přibývá srážek. Příznačně, ostatně tak jako dříve, zejména nad pláněmi severoamerického kontinentu. Schází jen mráz... Tato nadměrná vlhkost pochází z vypařování Tichého oceánu, jehož prokázaně velmi slabé dno je zahříváno zespoda.

V rámci krycího švindlu, vytrubovaného na téma globálního oteplování, jsou zveličovány změny atmosférických teplot. V poměru k oceánským jsou změny v teplotách ovzduší takřka bezvýznamné; v globálním měřítku se drží na průměrné úrovni, a až na suchem vyvolané lokální změny nestojí za řeč. Je to tím, že vzduch má oproti slané mořské vodě velmi nízkou tepelnou jímavost.

Dogmaty blokovaná věda odhalila skutečnost, že podpovrchové teploty Země stoupají teprve nedávno. Tento proces odůvodňuje například nezvyklé zimní tání ledu na hladině minnesotských jezer.

Obsah oxidu uhličitého ("skleníkového plynu") v atmosféře začal stoupat zhruba před sto lety; předtím prováděná měření nelze považovat za dostatečně exaktní. Na současném stavu oplakávaném lordem Kingem se ovšem člověk i při vší úporné snaze podílí jen asi třemi procenty. Za nejpravděpodobnější příčinu uvolňování významného množství tohoto plynu do atmosféry dnes už rozumní vědci považují rostoucí teplotu oceánů. Na druhou stranu – dřívější stav vegetace svědčí o tom, že obsah oxidu uhličitého musel kdysi být doslova ohromný. Málokdo si uvědomuje, že současně s přibýváním "skleníkového plynu" se vegetační pás značně rozšířil, jak ostatně dokazují i satelitní fotografie. Není to anomálie, ale cyklicky se opakující stav. Člověk NENÍ pro přírodu tím nejpodstatnějším na této planetě - tuto vysoce mylnou představu vnutila našemu vnímání světa církev.

Ohřívání oceánů je nejlogičtější příčinou glaciál – ledových dob. Zvýšené odpařování znamená zbytnění oblačné pokrývky a redukci vyzařování tepla do prostoru.

Do popředí vědeckého zájmu se nezadržitelně derou nová oznámení a výzkumné dokumenty bořící mýtus okolo teorie "tektoniky desek". Podle ní je zemská kůra rozčleněna na jisté množství do sebe zapadajících sekcí či "desek", plujících na částečně tekutém podkladu pláště. Tato teorie proklamuje, že prostup tepla, stoupajícího z hlubin od zemského jádra, je řízen "konvekčním systémem uvnitř pláště", který jádro obklopuje, což na povrchu vyvolává posun povrchových desek, které se údajně posunují jako neposedné části ohromného puzzle.

Současnou situaci nejlépe vystihl David Pratt, který v článku publikovaném v "Journal of Scientific Exploration" pod titulem "Plate Tectonics: A Paradigm Under Threat" (Tektonika desek: paradigma v ohrožení) píše: "Základní principy tektoniky desek volají po kritickém přezkoušení, revizi, ale nejspíš je bude nutné úplně zavrhnout." V článku je rovněž citován Gillian Foulger, vědec zapojený v USGS (Společnost geologů USA). Podle jeho názoru mohou ohromující nové nálezy v Yellowstonském národním parku způsobit úplný převrat v názorech nejen na Yellowstone, ale mohou mít nedozírné důsledky pro celé dosavadní pojetí geologie. Doslova uvádí: "Jsou to informace, které přeznamenávají přepis učebnic a návrat k přinejmenším o 30 let odmítaným myšlenkám a cenným pojetím pojednávajícím o vzniku vulkanických fenoménů, a to nejen v Yellowstone, ale i jinde na Zemi, včetně Havaje a Islandu."

Klasická věda, neschopná dále skrývat mocný příliv tvrdými důkazy podložených drastických změn Země, začíná přinejmenším okrajově reagovat smysluplným výzkumem a analýzami. Trochu později, než bylo nutné, ale jak se říká: lépe pozdě, než vůbec!

To vše vysvětluje "revoltu zasloužilých lordů", kteří zneužívají svého vlivu a hodlají zuby nehty udržet současný status quo. Ne nezávislejší mladí vědci, ale právě Kingové poukazující na "akce torpédující jednotný postup" jsou ti, kteří se populistickým řečněním snaží zastřít skutečný stav. Ten je bezesporu vážný. Lidé by se opravdu měli sjednotit a dohodnout společný postup za situace, která se na nás řítí jako vlak v tunelu… nelze mu "čelit", ale víme-li oč jde, máme čas ustoupit ke stěně. Na tomto světě brzy budou některé velmi lidnaté přímořské i vnitrozemní oblasti zcela neobyvatelné, a v těch ostatních bude třeba vynakládat stále větší úsilí k přežití za zhoršujících se životních podmínek. Úsilí musí být věnováno především tomu, abychom zabránili nekontrolovanému "stěhování národů", které v minulosti prakticky vždy znamenalo zánik civilizace. Nemusí se to stát. Možná přijdeme o mnohá území, města a země, ale mohou nám zůstat cenné vědomosti. Nedojde-li však včas k rozumné dohodě, skončí vše nevídanou katastrofou, jejíž otřesné detaily střízlivě popisuje nedávno zveřejněná, od loňského léta utajovaná zpráva pro Pentagon.

Byli jsme varováni. Co se mne týče, volba mezi věřícími "moderními vědci" -- prezentovanými jakýmisi ctihodnými lordy a "experty", kteří ještě v minulém století stejně krátkozrace jako vehementně tvrdili, že letadla nebudou nikdy létat, později popřeli možnost existence televize a ještě docela nedávno prohlašovali, že průměrný člověk nikdy nebude moci užívat počítač, atd. -- a našimi předchůdci budujícími pyramidy, které dodnes nejenže nedokážeme postavit, ale dokonce si ani neumíme představit jak byly postaveny, je jednoznačná.

Koho si vyberete vy?

Podle internetových zdrojů