Chameleon

CHAMELEON
díl II.
Update 06.11.2002

Následující ilustrace a text je z knihy "Hlubina návratu", str. 68 - 69.

Vlevo originální znaky, vpravo (menšími znaky) překlad do staročínských písmoznaků.

Čínský důkaz o zániku jednoho „Světa“ - původní Říše Středu. Dosud přehlížený text zaznamenaný nikde jinde neopakovanými znaky je jednoznačným varováním před biblickou „Potopou světa“. Byl před mnoha tisíciletími vtesán do skalní stěny na hoře Kou-lou v pohoří Chuang podle mnohem starší předlohy. Aby ho zachránil, nechal tehdy už značně omšelý nápis opsat a přeložit jeden z prvních císařů. Znění v žádném případě nemohla ovlivnit bible ani křesťanští misionáři. Ke zrodu nositele myšlenky křesťanství tehdy scházelo nejméně dva tisíce let… Překlad zní:

Věčný vládce řekl:
Ach rychle, shromáždi své věrné! Protože vody stoupnou a zůstanou v nich jen ostrůvky. Ale otevři dveře i ptákům a zvířatům! A věnuj se pak přípravě na dlouhou plavbu, abyste ji zavčas mohli podstoupit. Hrozně dlouho budete daleko od svých rodných, až na ně úplně zapomenete. Přežít (sídlit) budete moci jen na vrcholcích hor, jejichž lesní stráně i všechna nižší úpatí budou ponořena jako do sudu s vodou. Vaše soudnost a rozhodnost budou podlomeny a vaše srdce budou jako v síti ujařmení, neschopny žádného šťastného okamžiku (dne, roku). Neustále se budou dožadovat jen návratu do předešlých klidných dob a do uspořádaných životních poměrů. Avšak tam, kde byla předtím rozkvetlá příroda, zbudou jen pusté rokle a tam, kde byla velkolepá nádhera, budou jen holé, pomalu se z vod vynořující slepeniny. Nejhlavnější povinností tvého rodu tehdy bude vyčistit bahno a upravit zem a teprve pak začne probleskovat úsvit i k vaší vlastní obřadní očistě. Ale husté zátarasy a naplaveniny vám budou neustále překážet v dalším přesídlování. Proto v jižních částech z nich vybudujte zavlažovací kanály, jimiž se zúrodňující voda rozteče všude vůkol, čímž si navěky zajistíte pravidelné zabezpečení potravy a úrody.
A pak teprve budou všechny země obyvatelnými a vše se opět roztočí ve svém věčném koloběhu.

Kdo založil a řídí náš svět?

Uspořádání řídících struktur civilizovaného světa bývá znázorňováno jako ze špičky řízená pyramida. Icke v této souvislosti použil přirovnání k ruské "Matrjošce". Podle jeho názoru jde systém znázornit jako spoustu přes sebe vrstvených slupek pyramidy, přičemž vnější obal vybíhá do špičky, která všechno řídí. Ano, to je obecný pohled na "virtuální realitu". Ale není tomu tak. Ve vnějším obalu, který by měl představovat jakousi řídící strukturu, je v jeho příkladu mnohem víc kamenů než v kterékoli, pod ní ležící vrstvě...

V první řadě je třeba si uvědomit, že zde už na samém počátku musel být kdosi, kdo dal pomyslné civilizační pyramidě základní tvar a určil správný úhel sklonu jejích stěn. Je-li úhel příliš tupý, konečné dílo nedosáhne potřebné výšky, příliš ostrý vede k nestabilitě a zhroucení. Znamená to tedy, že v případě vrstvené pyramidy musela být už ta nejmenší, "vzorová", naprosto dokonalým výtvorem. Řídící síla STOUPÁ Z NÍ, kolmo vzhůru, v ose stále větší, výš a výš vrstvené pyramidy - a přitom opravdu pramálo záleží na tom, kdo a v jaké výšce dočasně tančí na plošince vrcholu momentálně nejvyšší vrstvy.

Takto zbudované dílo se nemůže zhroutit. Ani jako stavba, ani jako myšlenková konstrukce, protože první pyramidu, ztělesněný princip duchovní moci, nedostupně chrání všechny na ní uložené vrstvy, nesoucí obraz jejího neměnného vzorce.
Poškozen může být vždy jen vnější plášť, což je opravitelné. Vyskytly-li se ve kterékoliv vrstvě nějaké vady materiálu, nevadí. Byly překryty a napraveny další vrstvou, čili nutností akceptovat základní nosnou ideu, zastupující v myšlenkových modelech roli gravitace.

"Náš svět" je stále opracovávaná základní myšlenková konstrukce ve tvaru pyramidy. Její budování je nejvyšší prioritou, kterou známe, a kvůli níž musí být veškeré stavební kameny upraveny tak, aby zapadly nejen do momentálně stavěné, ale i do budoucích vrstev obalu, které ji mají učinit ještě vyšší.

To co vidíme, a co zákonitě je středem pozornosti obecného zájmu, je jen momentálně budovaný obal! Nikdo už netuší a ani ho nezajímá jaké je jádro, kdo ho vymyslel, a kde jsou a k čemu a komu slouží skryté vnitřní prostory.

Vraťme se zpět k hypotetickému "klubu zasvěcených".
Velikáni esoterické literatury, jako například Paul Brunton, se zmiňují o kruhu zasvěcenců, kooptujících v případě potřeby nové členy. Tento okruh patrně existuje už od nepaměti. Občas z něho unikly, či spíš byly záměrně vypuštěny jisté informace a myšlenky, které nemalou měrou přispěly ke vzniku světových náboženství nebo jejich modifikaci. Dejme tomu, že tato skupina lidí dokonale zná skutečnost a umí přesně kalkulovat cykly kosmického dění. Na základě těchto úvah pak z jádra pomyslné civilizační pyramidy řídí skupinu, momentálně "vládnoucí" z plošinky na jejím vrcholku. Vládnoucí elita tedy sice shora řídí postup budování "vnějšího pláště pyramidy", ale jak to dělá, kam až může a jaký přitom smí použít materiál, je dáno a citlivě řízeno z úplně nejmenší struktury, skryté uvnitř.

Kombinací údajů z různých zdrojů lze dospět k závěru, že dobu trvání a konec nejúspěšnější části lidské civilizace vymezuje kosmický cyklus, trvající zhruba osm tisíc let. Nejde tedy o prostý součet 3600 let trvajících sarů, které se jím prolínají, stejně tak, jako když hodiny ve vrátnici prostě běží bez ohledu na to, kdy pozemšťanům začíná a končí pracovní směna...

Je proto zákonité a pochopitelné, že náboženská tvrzení odůvodňují marciální "boží trest" vždy stejně: Lidé dosáhli velmi vysoké úrovně, chtěli se vyrovnat bohům, létali ke hvězdám a přitom zapomněli na své kořeny - proto je stihl "boží trest. Menší průšvihy a lokální katastrofy jsou připisovány bitvám mezi bohy, při nichž člověk sice občas něco slízne, ale není to tak zlé.
Zdá se tedy, že v průměrných možnostech člověka je dosáhnout takového stupně vývoje, aby dokázal technicky zvládnout přežití dostatečného počtu jedinců, takže na počátku další osmitisícileté periody mohl začít nanovo, zatím co se už po ×-té změnilo klima i tvář Země. Mohl by zřejmě dokázat mnohem víc, pokud by hned na počátku nové periody zcela změnil způsob myšlení a dosáhnul jednoty. To je ovšem, z důvodů, k nimž se později vrátím v ukázce Fiktivní scénář, zhola nemožné.
Hlavní příčinou úpadku, tisícileté nevědomosti i toho, že dnes v konečném důsledku na přelidněné Zemi uvažujeme jak dál, byly církve...

Prioritním smyslem počínání a zároveň hlavní zkouškou schopností lidstva je dosáhnout v omezeném čase "mezikatastrofického období" úrovně, umožňující expanzi do kosmu a hromadné opuštění Země.
V případě nezdaru je třeba připravit se na přežití dalšího kataklyzmatu.

Toho lze v zásadě dosáhnout dvěma způsoby

A/ Elitářsko-kvalitativním
B/ Statisticko-kvantitativním.

Metoda "A" spočívá ve vyčlenění omezeného počtu vybraných jedinců, vybavených znalostmi a špičkovými technologiemi "koncového období". Mohou to být kosmické lodě a stanice, speciální podzemní úkryty nebo podmořské lodě - všechny tyto prostředky k přežití jsou samozřejmě naprosto nedostupné drtivé většině zbytku pozemské populace. Pokud by k tomu vedl zájem o zachování "živého genofondu lidstva", ve formě skupiny složené z jedinců všech ras a vybavené databázemi veškerých znalostí, byl by to vzhledem k daným okolnostem záslužný počin. Obávám se však, že tato metoda, včetně zmíněných prostředků, bude vyhrazena pouze špičce řídící chod světa a financí...

Metoda "B", na niž podle všeho spoléhá i katolická církev, se opírá o kalkulaci: čím větší bude počet jedinců (při stejném statistickém procentu naděje na přežití), tím větší počet má naději přežít "boží soud"... Otázkou je, zda církevní pohlaváři hodlají hrát tuto ruskou ruletu spolu se svými ovečkami, nebo zda se hodlají dočasně připojit ke skupině "B", aby se pak opět mohli zmocnit "nezadatelného výkonu božích práv" nad těmi, kteří čirou náhodou přežili, a aby je opět mohli zotročit ve prospěch mocných...

Také za předchozí katastrofy hledali "bohové", tedy nadnárodní oligarchická špička, záchranu v kosmickém prostoru. Když to teď značně zjednoduším: únik tajných informací z jejich okruhu tehdy umožnil záchranu "Noe", který použil k záchraně byť značně primitivního, leč přesto technického prostředku - obrovské lodě. Téměř vyhladovělá hrstka oligarchů (Hospodin & spol.) se vrátila na Zemi, a k nemalému překvapení zjistila, že nesmírnou katastrofu, o jejichž dimenzích předem sami neměli potuchy, přežila na rozvráceném zemském povrchu řada lidí. Ne. Nebyli to bohové, ale LIDÉ, kteří zpočátku rozvažovali zda nemají neplánované, takřka zázrakem zachráněné lidi vyhubit. Pak zvolili kompromis - místo toho, aby jim pomohli, nechali je s takřka holýma rukama napospas strašlivým útrapám na rozbahněných územích. Přitom jim pro útěchu po pravdě sdělili, že se vodní katastrofa za jejich života už nevrátí... Sami se stáhli do dobře vybavených nedostupných enkláv (například do nedostupného Kašmírského údolí, do Tibetu a na vrcholky And), s tím, že pokud se lidé znovu rozmnoží, budou polodivokými nevzdělanými bytostmi, které, při vlastní vědecko - technické převaze, nebude problematické ovládnout a využít jako poslušných otroků. Dlouhá řada historických záznamů naznačuje, že k tomuto vývoji skutečně došlo.
První zmínkou o radikálním potlačení snah navázat na předchozí vědomosti je biblická zpráva o "Babylonské věži". Aby bylo zabráněno rozvoji lidského ducha v technickém smyslu, starali se privilegovaní kněží o zákaz užívání písma a horlivě potlačovali jakékoli náznaky vědeckého a technického pokroku... Tuto neblahou tradici si poskoci skryté moci a jejich drábi postupně předávali až do středověku.

Zdá se, že se odloučená skupina vládců předchozí civilizace po několika generacích rozštěpila a "bohorovní" pohrobci technologické slávy předchozího světa se nakonec navzájem vyhubili v nesmyslných bojích o světovou nadvládu (souboj "Temných sil" se "silami Světla"). Ti, kteří tenkrát přežili "na straně Světla", se vypravili do světa jako Velcí učitelé (Viračochové), zatím co zbytek jejich odpůrců i se svými znalostmi dokonale zmizel a skryl se pod hladinu nově budované civilizace. Dodnes zde působí dva okruhy "těch, kteří vědí". Doplňují se koopcí a je zřejmé, že právě oni tvoří řídící strukturu uvnitř civilizační pyramidy...

Obávám se, že všem, kteří jsou ochotni naslouchat a přemýšlet, zbývá jen cesta Noe.
Jen Děti Země přežijí...

Čínské pověsti ukazují, že mnozí lidé přežili katastrofu ve velehorách, například na území dnešního Tibetu, odkud přicházeli i jejich "bohové". Tamní kultura nesporně patří mezi nejstarší na Zemi a zachovala nesmírné množství písemností obsahujících poznatky "o tehdy". Jenže, jak se zdá, kromě lovců senzací a "záhadologů" to zcela programově nikoho nezajímá. Jaký to asi má důvod?

Číňané mají zajímavé "božstvo", označené pojmem Chun-tun. Může to znamenat "kříženec", ale také "zmatek", "chaos".

Martin Strnad, webmaster asi nejlepšího českého webu zabývajícího se Egyptem, mi kdysi poslal zprávu, v níž mimo jiné stojí:

Chufu jako Bůh?

O faraovi Chufu toho příliš nevíme. Kromě toho, že se mu připisuje stavba největší z Gízských pyramid, máme jen nepatrnou sošku nalezenou v Abydos. Ve skalních hrobkách v Sakkáře (z období 26. dynastie; 664 - 625 př. n. l.) však byla nedávno nalezena kartuše s Chufuovým jménem. Nalezl ji egfyptsko-japonský tým archeologů. Domnívají se, že se faraovi Chufu dostalo 2000 let po smrti zbožštění od pozdějších Egypťanů.

Kartuš v podobě velmi zachovalého nápisu vyrytého do hliněné destičky je na podstavci částečně poškozené sochy sfingy, či "bohyně Sekhmet ve lví podobě". Jméno Chufu je předznamenáno titulem: "Vládce Horního a Dolního Egypta". Jméno tohoto faraona ze Staré říše bylo objeveno i na mnoha scarabech. Podle Zahi Hawasse tento nález potvrzuje, že kněží 26. dynastie obnovili jeho kult.

K nálezům v hrobce ve tvaru T patří další sošky bohyně války Sekhmet, zachycené v různých podobách. Tři sošky jsou v podobě ženy s lví hlavou a čtvrtá, jedinečná, zobrazuje faraona Chufu mezi lvími tlapami. Dále byly nalezeny skulptury tzv. Harpocrata, řecké obdoby mladého boha Hora, zobrazovaného s prstem v ústech a mladistvou kadeří po straně hlavy. Nejzáhadnějším a nejunikátnějším nálezem je soška muže, který si oběma rukama zakrývá uši.

Tento rok se jméno Chufu objevilo "v záři reflektorů" již podruhé. Počátkem roku zkoumal Zahi Hawass spolu s americkým egyptologem Marcem Lehnerem Turínský papyrus, což je nejranější seznam egyptských králů, obsahující nevýznamější panovníky, období jejich vlády a nejdůležitější události za jejich vlády. Po jeho prozkoumání přišel Hawass s novou hypotézou o období vlády Chufu: "Tento farao vládl déle, než jsme mysleli." "Původně jsme se domnívali, že vládl pouze 23 let, jenže to by jistě nebylo dostatečné k vytvoření tak monumentálního díla, jakým je Velká pyramida." "Dávní Egypťané počítali dobu vlády na základě půlročního sčítání dobytka," říká Hawass .... tato skutečnost podle něho nebyla vzata v potaz při prvním zkoumání papyru filology A. H. Gardinerem a Jaroslavem Černým v roce 1938. Jak dlouho Chufu podle nové teorie vládl se mi bohužel nepodařilo zjistit.

No. Nechme archeology klidně dále hawassovat, neboť "blahoslaveni jsou..."... (Nikoho patrně nenapadlo, že kdosi mohl využít prastarý skalní hrob k novému pohřbu, přičemž posvátné staré sošky tam pochopitelně zůstaly! Odnášet cokoli ze starých hrobů totiž v normálním případě nepřipadalo v úvahu, což se pochopitelně netýkalo tehdejších ani moderních lupičů.) Nové objevy ale současně zapadají do obrazu, který jsem si udělal při studiu čínských překladů. CHUN TUN a CHU FU - a to opravdu neleží tak daleko od sebe!

Velkou pyramidu prý zbudoval předpotopní král Surid, aby v ní (v období nastávajícího CHU FU = CHAOSU; ZMATKU?) ukryl veškeré znalosti tehdejšího lidstva. Tato výpověď je patrně jen extraktem mnohem složitějších událostí, ale vcelku neodporuje dosud uvedeným úvahám.
Pozoruhodné je, že stavba je zbudována tak aby její vnitřní struktury odolaly vlivu všech myslitelných katastrof, nevyjímaje krátkodobé zaplavení nebo průchod obrovské tsunami.
Velká galerie je obrovským zásobníkem vzduchu umožňujícího dlouhodobé přežití nevelké skupině osob v útrobách původně takřka hermeticky uzavíratelné stavby. Pro odvod případně prosáklé vody byla v základech pyramidy vybudována odpovídající jímka. Původní vchod je umístěn tak, aby společně s chodbou stoupající ke galerii vytvořil jakýsi syfon. Prostory nad "královskou komorou" pak slouží k vyrovnávání tlaku vzduchu, který by v případě uzavření větracích kanálů a zaplavení spodní části kamenné hory až do výše galerie stoupal...
May be?

Touha po přežití je největším motorem života a dokáže neskutečné věci... Nedorozumění se začalo odvíjet až od okamžiku, kdy kdosi v dlouhém období nepotřeby podobných zařízení nahradil slovo PŘEŽITÍ v praxi zcela nepoužitelným pojmem NESMRTELNOST.

(Více o jiném pohledu na egyptský záhrobní kult a příčině jeho vzniku je v knize Hlubina návratu.)

Máme tedy pohromadě všechny tři uvedené technické možnosti , k poslední je ještě třeba připočíst nesmírně rozvětvenou a dosud neprozkoumanou síť podzemních tunelů, jíž je protkán masiv jihoamerických velehor.

Následující výtažek je z prvního dílu knihy Bestseller v kameni. Vyšla před Vánocemi 1998...

Cestou úpadku
Natřikrát postavená a několikrát opuštěná pralesní města. Titíž lidé, jiný kult. Pyramidy (jako například "E-VII-sub" v Uaxactun) z období hrůzovlády "Jaguárů" byly obezděny novými plášti, jejich vnitřní prostory zasypány (věda tvrdí, že ze statických důvodů, protože primitivní Mayové údajně neuměli stavět jinak...) a vrcholky korunovány budovami "období renesance" (zjevně následující po jakémsi zásahu zvenčí). Později se objevuje kultovní výzdoba a nástavby úpadkové třetí fáze - doby náboženského temna a spletitých kultů.
Uzavřené dosud neobjevené prostory možná obsahují obdobné artefakty, jako pyramida v jejíchž útrobách byl nalezen zasypaný "jaguáří trůn". Hlínou a štěrkem byly dodatečně namáhavě vyplněny a pokryty také stavby v Teotihuacanu a jinde. Snaha o jejich záchranu před katastrofálními tektonickými vlivy?

Badatelé a pátrači všeho druhu cestující světem hledají zbytky dávných kultur a stopy pozemského pobytu mimozemšťanů. Vidí však jen to, co vidět chtějí. Mnohé reliéfy obsahující nejcennější informace přímo nedozírného významu byly už před více než staletím nevědomými "vědci" jednou provždy zařazeny mezi "pozoruhodná umělecká díla primitivních kultur". Není co dodat. Snad jen tolik:

Jednou z nejprimitivnějších kultur, po nichž archeologové dlouho, usilovně a bezvýsledně pátrají v dávné minulosti, jsme my. Jsme hledaný chybějící článek mezi "homo sapiens" a "homo sapiens sapiens"! A tuto hořkou pravdu si konečně musíme uvědomit!

Naše chabé síly a mnohdy jen domnělé, ale o to nedotknutelnější znalosti nestačí ani k tomu, abychom dokázali zcela vymanit z nesmyslného područí a plně rehabilitovat přirozenou polovinu naší dvojbytosti - ženu, ani k tomu, abychom uvolnili vlastního ducha z řetězů ubožáckého nacionalismu - jediné účinné ideologie, která politikům a jejich metály ověšeným nohsledům umožňuje, aby si dělali jako ovčák a jeho psi s miliardovým stádem bubny médií ohlušených lidských ovcí vše, co se jim zlíbí.
Jak se chceme - ve prospěch planetárního občanství; společného pozemšťanství - odpoutat od hluboko zažraných, limitujících představ "našich zemí, vlastí a ras", a jak od samotné Země?

Dokáže lidstvo utvořit jednu velkou planetární rodinu použitím rozumu, nebo jako vždy až pod tlakem blízkého zjevného nebezpečí?

Všichni bez rozdílu plujeme na jedné lodi, jejíž podpalubí je zamořené krysami. Pozor na ně! Páni Tezcatlipoca Yoatlu - "kouřícího zrcadla", alias Huitzilopochtliho - "kolibříka zlé levé strany" alias UFO tu mohou žít s námi, a působit tak, jak působí, jen díky naší nevědomosti a z ní vyvěrajících chyb. To, co v úžasu stále častěji vídáváme na obloze, je jen špičkou obrovského ledovce.

Je načase začít se bránit. Ale pozor! Nedejte se mýlit. Bude to psychologická bitva, sváděná především s jejich vazaly a příznivci!
Nemá žádný smysl obracet se otevřenými dopisy na jakékoli politiky. Ti žijí v jiném světě. Pro ten nový svět, lepší a spravedlivější, musíme všechno objevit znovu. Především jednoduchou pravdu, že naší jedinou společnou VLASTÍ je planeta Země!
A také to, že nic nám, lidstvu, není dáno navěky.

Před námi leží rozevřené album minulosti a hororová kronika naší civilizace. Vedle nich čistá, nepopsaná kniha budoucnosti. S politizujícími polobohy a "klasiky vědy" Hrdličkova a Darwinova typu, kteří v rámci "tradice nesmyslu" ruku v ruce blokují nástup jinak smýšlejících mozků vražednými frázemi místo argumentů, se budeme muset urychleně rozloučit. Se vší úctou - s nimi už se počítat nedá a nesmí. Dějiny nového světa musí začít psát nově smýšlející generace.
Nové školy, nové knihy, nové uvědomování si světa. Otevírá se krátká etapa, která rozhodne o našem bytí, nebo nebytí. Neztrácejme čas!
Za deset let jsme se dokázali vyhoupnout až na Měsíc…

Do konce cyklu Mayského kalendáře v roce 2012 zbývá ještě celých 11 let !

CHAMELEON
díl III. - Fiktivní scénář