 |
RELEASE DATE:
July 2, 2001 (!)*
RELEASE
NO: NOAO 01-10
 |
V Kuiperově pásu byl objeven objekt, který je pravděpodobně větší než Plutonův měsíc Charón
Astronomové z Lowellovy observatoře, Massachusetts Institute of Technology a Large Binocular Telescope Observatory objevili ledem pokryté planetární těleso obíhající Slunce za Neptunem v Kuiperově pásu. Je přibližně stejně velké jako Plutův měsíc Charón.
"Tento objekt je v každém případě zatím nejjasnější ze všech, které jsme dosud v Kuiperově pásu našli," říká ředitel Lowellovy observatoře Robert Millis, který vede výzkumný tým. "Odhad přesného průměru 2001 KX76 spočívá na tabulkovém porovnání, udávajícím relaci mezi jasem a velikostí tělesa. Tradiční předpoklad se přidržuje daného stupně velikosti, zatímco někteří astronomové 5 procent přidávají."
Vzhledem k 4%-ní reflektivitě (albedu) by měl 2001 KX76 mít průměr 1270 kilometrů (788 mil), je tedy větší než největší známý asteroid Ceres. Pro srovnání: Charón, měsíc Pluta, má odhadovaný průměr 1200 kilometrů (744 mil).
Před nedávnem byl v Kuiperově pásu ohlášen objev objektu (KBO) nazvaného 2000 Varuna, jehož předpokládaný diametr je 900 kilometrů (reflektivita 7 %). Aplikace tohoto albeda na 2001 KX76 snižuje jeho diameter na zhruba 960 kilometrů (595 mil).
2001 KX76 byl objeven v rámci Deep Ecliptic Survey, a NASA založeném pátrání po KBO, prováděné týmem Lowell-MIT-LBT, který využívá teleskopů National Science Foundation na Kitt Peak National Observatory poblíž Tucsonu, AZ, a Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Tým zjistil objekt 2001 KX76 na hloubkových digitálních fotografiích jižní oblohy, které pomocí 4-metrového Blanco Telescope na Cerro Tololo 22 května pořídili James L. Elliot z MIT a Lawrence H. Wasserman z Lowell Observatory.
2001 KX76 je v současné době ve vzdálenosti něco přes 6,4 miliard kilometrů (4 miliardy mil) od Slunce. Jeho dráha má sklon přibližně 20 stupňů vůči ekliptice, ale její detailní tvar je dosud neznámý. Dostupné údaje naznačují, že nově objevené těleso může být v orbitální rezonanci s Neptunem; oběhne Slunce třikrát, zatím co Neptun dokončí čtyři své oběhy.
Barvu a jas objektu 2001 KX76 změřili Elliot, Susan Kern, David Osip (MIT) a Raymond a Beverly Sackler instantní kamerou Magellan (MagIC) pomocí 6,5-metrového Magellanova teleskopu chilské observatoře Las Campanas. Objekt má zřetelně narudlou barvu, typickou pro mnoho primitivních těles vnější části solárního systému.
"Kolem objektu 2001 KX76 vzniklo vzrušení, protože jeho objev potvrdil možnost, že v Kuiperově pásu ještě lze nalézt i takto signifikantní tělesa," vysvětlil Millis. "Máme všechny důvody věřit, že tam na své objevení čekají objekty, velikostí zařaditelné mezi planety stejně velké nebo větší než Pluto. Do té doby, než bude Kuiperův pás důsledně prozkoumán, nemůžeme tvrdit, že známe rozměr nebo obsah sluneční soustavy."
Existenci Kuiperova pásu předpokládali už v osmdesátých letech minulého století J. A. Fernandez, M. Duncan, T. Quinn a S. Tremaine, kteří pátrali po původu komet s krátkou periodou. Tyto komety se totiž pohybují kolem Slunce stejným směrem jako planety, na drahách jen mírně skloněných k rovině ekliptiky. Tito badatelé dokázali, že krátkodobé komety nemohly vzniknout z jakéhosi odlehlého sférického "Oortova kometárního oblaku", jak se do té doby věřilo. Předpověděli, že za oběžnou drahou Neptuna musí ležet jiný, plošší, "proto-kometární" rezervoár.
První objekt Kuiperova pásu objevili v roce 1992 David Jewitt a Jane Luu z University of Hawaii. Astronomové od té doby nalezli už přes 400 KBO, ale na své objevení tam čekají ještě tisíce. Jsou považovány za pozůstatky z dob formování sluneční soustavy, a proto patří mezi nejpůvodnější a nejméně vyvinuté objekty vhodné pro studium planetární astronomie.
Asi čtvrtina známých KBO byla nalezena týmem založeným pro Deep Ecliptic Survey (DES - přeložitelné zhruba jako "průzkum okraje ekliptiky"). Dalšími členy týmu jsou Marc Buie z Lowellovy a Mark Wagner z Large Binocular Telescope Observatory na Mount Graham, AZ. DES nedávno získal formální dozorčí status National Optical Astronomy Observatory (NOAO), zaručující, že průzkum okraje slunečního systému bude pokračovat další tři roky.
Mnohem přesnější údaje o rozměrech KBO bude možné získat kosmickým infračerveným teleskopem (SIRTF), jehož instalaci na oběžnou dráhu připravuje NASA na rok 2002.
Kitt Peak a Cerro Tololo Inter-American Observatory jsou součástí NOAO, řízené Association of Universities for Research in Astronomy (AURA), Inc., na základě kooperační smlouvy s National Science Foundation.
Bádání výzkumného týmu je financováno grantem, uděleným v rámci NASA Planetárního astronomického programu Lowellově observatoři v arizonském Flagstaff a MIT v Cambridge, MA.
POZNÁMKA: Robert Millis, James Elliot a Lawrence Wasserman jsou dosažitelní na tel. (928) 774-3358 nebo e-mailem: rlm@lowell.edu, jle@MIT.edu a lhw@lowell.edu
 |
NOAO is operated by the Association of Universities for Research in Astronomy (AURA), Inc. under cooperative agreement with the National Science Foundation. Last updated 3 July, 2001. |
 |
|