OHLASY

Pilot letu číslo 11 společnosti American Airlines, který v úterý narazil do jedné z budov WTC, se za letu tajně snažil podat zprávu dispečerům na kontrolní věži, píše čtvrteční Christian Science Monitor. 

Deník se odvolává na interview se dvěma nejmenovanými dispečery leteckého provozu a uvádí, že pilot přitom zřejmě používal speciální tlačítko tísňového volání, umístěné pravděpodobně na řídící páce. "Tlačítko bylo po většinu cesty do New Yorku přerušovaně tisknuto," řekl jeden z dispečerů. 

"Chtěl nás upozornit, že něco není v pořádku. Slyšeli jsme teroristu, který se pilota snažil zastrašit a skutečně to nahánělo strach." 

Pilotův a hluboký hlas únosce byly podle dispečerů během přenosu jasně slyšitelné. Celý přenos byl zaznamenáván na pásku, která byla předána FBI. Podle deníku dispečeři dostali první varování o tom, že s letem číslo 11 není něco v pořádku, protože pilot ignoroval veškeré instrukce a nevystoupal s letounem na nařízenou letovou hladinu do výšky 9 449 metrů. "Dostal opakovaný příkaz aby pokračoval v nabírání výšky, ale neudělal to."

"Dostal povolení otočit se a letět poblíž dráhy jiného letadla. Nato dostal pokyn k dalšímu stoupání, avšak z radaru bylo zřejmé, že letadlo nereagovalo. To byl první náznak toho, že máme problémy," uvedl dispečer, který měl let 11 na starost. Opakovaně se pokoušel přinutit posádku letadla aby nabrala potřebnou výšku, ale nedostal už žádnou odpověď. Změnil proto spojovací frekvenci, ale ani pak se mu nepodařilo navázat s pilotem žádný kontakt. 

Bush údajně nedokázal "vystihnout náladu národa" 

Londýn 13. srpna (TASR) - Americký prezident George W. Bush měl ještě ve středu problémy s tím, jak vést a sjednotit národ. Muselo uběhnout takřka 27 hodin, než prezident nakonec přišel s ubezpečením a odhodláním potřebným v těchto pohnutých chvílích, konstatuje dnes britský deník Daily Telegraph. 
Komentátor mimo jiné rozebírá i způsob, jímž se prezident Bush zhostil role vůdce národa v okamžiku nečekané hluboké krize. Bush ve středečním televizním vystoupení řekl, že úmyslné vražedné útoky proti USA byly více než teroristické činy, byl to akt války.
Těmito slovy ovšem prezident jen zopakoval to, co řekl už v úterý, tedy o den dříve, senátor John McCain a ve středu ráno stejného výrazu použil i ministr zahraničních věcí Colin Powell. 
Prezident Bush tím sám zdůraznil, že jiní vystihli náladu obyvatelstva rychleji než on. V krizových prvních hodinách, když se národ začal obracet na prezidenta a potřeboval ubezpečení a pocit jednoty, George Bush působil zaskočeně a nejistě, uzavírá Daily Telegraph.

Vzhledem k tomu, že od studenta, který se nakonec stal lékařem díky protekci se nedá očekávat mnoho, si ovšem na rozdíl od britského komentátora myslím, že prezident Spojených států projevil něco, co před ním dokázal málokdo - rozvahu! Mávat pěstí a hřímat o strašlivé odvetě by v tomto okamžiku mohl opravdu jen pitomec. Vše co Daily Telegraph "postrádá" bylo už v prvním improvizovaném projevu z Floridy. Nejvyšší velitel ozbrojených sil světové velmoci si nemůže dovolit nepředloženě vypouštět silná slova, která by později musel doložit stejně nepředloženými činy nebo je potupně brát zpět. Ano, jeho reakce byla neobvyklá, ale v danou chvíli asi ta nejpřijatelnější. Lidé na postižených místech jaksi neměli čas, nebo jako v New Yorku ani nemohli sledovat televizi a zbytek národa se dozvěděl, že situace už ke pod kontrolou a nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí. 

Samozřejmě, v rámci klišé vyvolaného například filmem Den nezávislosti by se "dalo očekávat", že prezidentské letadlo místo kličkování po celých Státech nabere přímý kurs na New York. To by sice byl skutečný projev účasti a síly, ale realita je něco jiného než film. Co se ostatního týče, článek v britském deníku jen ukazuje, že mnozí "tvůrci veřejného mínění" i v tomto specifickém případě kladou větší důraz na rétoriku než na činy a jejich pozadí. Má snad někdo zájem na tom, aby "padl velký vůdce"?...

Bodne-li někoho vosa, je to zcela evidentní a vůbec nezáleží na tom, kdo bude tuto skutečnost komentovat dřív...

Je to smutné - je to prázdné. Jediné co mohu dělat, sedět a tupě zírat do televize a říkat si: Bože, jak jsou zlí a hloupí. Vidím trosky domů, prach, plačící lidi - Američany. Jenže taky vidím, jejich náturu, fakt, že potkat hubeného Amíka je prakticky nemožná věc a frustrovaní jsou až za ušima.

Nelíbí se mi jak se některé věci zveličují a jiné degradují na nicotné. Zavřu-li oči a představím si Zemi jako malý míč a s Hamletovským gestem ji pozoruji... no ano, tady - tady se to stalo. Náhle tu zhaslo tisíce životů a naprosto zbytečně - a celý svět naříká jak je to strašné.... Jenže tohle přece není jediné místo.... není to jediné palčivé místo. Celá Země je jimi poseta - desítky a desítky míst, kde lidé umírají kvůli lokálním otevřeným válečným konfliktům... kde umírají, protože nemají co jíst.... kde umírají na umělé nemoci. Proč o se o tom TAKÉ nemluví?! Proč kvůli tomu všichni nebrečí? Vždyť to je strašná věc! A tohle, co se stalo v NY - je jen "třešnička na vrcholu dortu"....

Určitě nebudu daleko od pravdy, když na některé problémy dám nálepku MADE IN USA.... a kdo koho polituje? Kdo komu pomůže....? Nobody to anyone...
"Svět" má "oči" (kamery/televizi) jen pro USA.... a ostatní nechť chcípají dál, to je přece "v pořádku".

Amerika se zhostila role vládce této planety a nemá na to naprosto žádný morální kredit. Souhlasím s těmi, kteří říkají, že toto je jen důsledek jejich "soudcování".
Vadí mi ta politická ješitnost / konzumní styl života, kterým se snaží infikovat celý svět.... vadí mi, že hrozí zbraněmi místo, aby jednali.

Nestraním nikomu. Ani jedna strana na tom není tak dobře, aby mohla poučovat ty druhé.
Nicméně je mi líto těch lidí, nemohli s tím nic dělat. Někdo rozhodl za ně a o nich, jejich životech a osudech. Snad jedině dát někomu jinému hlas ve volbách... :o/

Bojím se toho co bude následovat - dle hesla: OKO ZA OKO... ZUB ZA ZUB...

(dopis čtenáře)