VÝBĚR Z AGENTUR
strana 2
(kontrolováno 03.06.2001)
DILLÍ 3. října
(ČTK) - Vědecká rada doporučila stáhnout ruskou orbitální stanici Mir
z oběžné dráhy a potopit ji v Tichém oceánu. Konečné rozhodnutí o
osudu Miru učiní Ruská kosmická agentura. Řekl to dnes na tiskové
konferenci místop edseda ruské vlády Ilja Klebanov, který doprovází premiéra
Vladimira Putina na návštěvě Indie. Další detaily prý bude moci
poskytnout do deseti dní. Podle provozovatele stanice hrozí, že Mir na Zemi
dopadne nekontrolovaně, nebudou-li včas poskytnuty finance na kontrolovaný
manévr. Podle Klebanova je vědecká využitelnost Miru naplněna. "Poslední
tři roky sloužila jako zkušební základna pro Mezinárodní kosmickou
stanici a nevíme o žádném novém vědeckém programu vhodném pro Mir.
Padne-li rozhodnutí, přistane Mir na předem vytyčeném bodě Tichého oceánu,
což je docela bezpečné místo," řekl Klebanov. Mir je na oběžné dráze
již 14 let a plánovanou dobu provozu překročil téměř trojnásobně. Loni
byl finančních důvodů skoro osm měsíců bez posádky a vláda už několikrát
uvažovala o jeho vyřazení z provozu.
LONDÝN 5. října (ČTK) - Díky "slunečnímu pohonu" se prý na oběžnou dráhu Země mohou dostat i velmi vzdálené meteority. Tento dosud nepovšimnutý, avšak rozhodující efekt popsali vědci na základě modelových výpočtů. Mechanismus podle nich vysvětluje, proč na Zem padá stále více meteoritů. Výsledky jejich bádání přineslo dnešní vydání britského vědeckého časopisu Nature. Vědci David Vokrouhlický z Karlovy Univerzity v Praze a Paolo Farinella z italského Terstu založili své výzkumy na "pohonu", který již témě před sto lety popsal ruský inženýr I. O. Jarkovskij. Jeho teorie ovšem věda dosud opomíjela. Podle tohoto modelu dochází působením slunečních paprsků ve vesmíru k nepatrnému, ale z dlouhodobé perspektivy přesto znatelnému zrychlení rotujícího tělesa. To postupně vede k zvětšování jeho oběžné dráhy. V důsledku delšího slunečního záření na takzvané polední straně meteoritu než na jeho půlnoční straně dochází k tomu, že jedna strana tělesa je stále poněkud teplejší a vyzařuje i více tepla. "Jde o to, že meteorit absorbuje sluneční záření, na jeho povrchu jsou však teplotní rozdíly, což působí reaktivně - těleso pak záření zase vyzařuje. To působí určité zrychlení, které má zajímavé vlastnosti. Jednou z nich je to, že dokáže měnit dráhu tělesa," vysvětluje Vokrouhlický. "Náš příspěvek spočívá v tom, že jsme kvantifikovali teplotní reaktivitu meteoritů," dodává. Vědci se domnívají, že nerovnoměrné rozložení tepla působí sice jako velice slabý, zato trvale pracující raketový pohon. Ten pak v časovém horizontu několika miliónů let postupně ovlivňuje dráhu přinejmenším menších vesmírných úlomků.
LONDÝN 8. září
(ČTK) - Před 1500
lety došlo na Zemi k nějaké katastrofální
události, která mohla vést k pádu říše římské, ke smrti krále
Artuše a k nástupu temné doby raného středověku. Na tiskové konferenci v
Londýně to 8. září podle
agentury Reuters prohlásil severoirský profesor Mike
Baillie. Podle badatele by takovou katastrofu mohlo způsobit bombardování
zemského povrchu úlomky z komety nebo erupce obrovského vulkánu. Že k něčemu
takovému došlo, vyvozuje profesor Baillie z letokruhů stromů z celého světa.
Ke katastrofě celosvětového dopadu mělo dojít kolem roku 540 našeho letopočtu
- i když o něčem takovém se žádné dobové písemné prameny nezmiňují.
Profesor opírá svou teorii o letokruhy stromů, které
prý ukazují něco zcela mimořádného. "Byla to katastrofální
degradace přírodních podmínek, kterou zaznamenaly
stromy na celém světě. Na letokruzích je to naprosto zřejmé,"
dodal Baillie. Analýza letokruhů se běžně využívá ke sledování
klimatických podmínek v minulosti. Tak se například zjistilo, že v roce
1816 byla oblast Severní Ameriky bez léta,
poznamenává agentura. Baillie je přesvědčen, že zpomalení růstu
stromů kolem roku 540 bylo způsobeno bombardováním zemského povrchu úlomky
komety.
Připomíná také tradiční mýty zachycené v
textech ze 13. století, které se zmiňují o kometě nad Galií, jež se kolem
roku 540 zdála být v jednom ohni.
"Tyto mýty silně podporují teorii
vlivu bombardování z vesmíru na degradaci tehdejšího přírodního prostředí,
byť je akademici všeobecně odmítají jako fikci či fantazii," říká
britský profesor. Přesto právě tyto odpůrce své teorie vyzývá k diskusi.
Manchester 11. septembra (TASR) - Britskí astronómovia Tom Shanks a Nigel Metcalf z Durhamovej univerzity sú toho názoru, že najstaršie známe galaxie vznikli o niekoľko miliárd rokov skôr, ako sa doteraz predpokladalo. Túto teóriu prezentovali na 24. valnom zhromaždení Medzinárodnej astronomickej únie (IAU) v Manchestri. Shanks a Nigel pozorovali niekoľko galaxií, ktoré musia byť na základe tzv. červeného posunu svojho svetelného spektra prinajmenšom o desať miliárd rokov staršie, než to pripúšťajú súčasné teórie o vzniku galaxií. Spolu s pokračujúcim rozpínaním vesmíru sa galaxie čoraz viac vzďaľujú od Zeme. Ich svetelné spektrum sa pritom postupne posúva do červenej oblasti. Čím je tento červený posun väčší, tým sú pozorované galaxie vzdialenejšie a staršie. Väčšina astronómov tvrdí, že galaxie sa zrodili relatívne neskoro po vzniku vesmíru. To by vysvetľovalo, prečo sa doteraz pozorovali najmä galaxie s červeným posunom s faktorom jeden. Shanks a Metcalf však objavili galaxie s faktormi päť a šesť. "Ešte pred štyrmi rokmi boli krajnou hranicou galaxie s dvojkovým červeným posunom. Myslíme si, že v prípade väčšieho červeného posunu sme sa pozerali do čias, v ktorých sa ešte neformovali žiadne galaxie," povedal Shanks. "Tieto novoobjavené galaxie sú však za týmito hranicami."
WASHINGTON 13. října (ČTK) - Kanadskí astronomové informovali ve čtvrtek na tiskové konferenci ve Washingtonu o nálezu meteoritu, který dopadl v lednu na území Kanady. Jde pravděpodobně o nejstaršího posla z vesmíru, jehož složení mohli dosud vědci analyzovat, píše dnes agentura ANSA. Díky souhře šťastných náhod jde také o první meteorit, který se podařilo zachovat ve zmrazeném stavu, prohlásil kanadský astronom Peter Brown. To umožnilo uchovat v tomto tělese organické molekuly pocházející z období před pěti miliardami let. Meteorit, který při vstupu do zemské atmosféry vážil asi jako autobus, dopadl v zimě do zamrzlého jezera Tagish, kde se roztříštil na tisíce úlomků. Některé z nich vzápětí shromáždil amatérský geolog Jim Brook, jehož napadla spásná myšlenka, že je bez prodlení uloží do mrazícího boxu. Když fragmenty předal vědcům, byly v dokonale zachovalém stavu. Předběžné testy prokázaly, že úlomky obsahují organické molekuly stejného druhu, které podle vědců tvořily prvotní hmotu v době zrodu života na naší planetě. Průnik meteoritu do zemské atmosféry zaznamenaly americké družice, což badatelům umožnilo, aby ze získaných údajů identifikovali oblast, z níž přilétl: jde o pásmo asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. "Z úlomků je cítit síra, a to svědčí, že se zachovaly v dokonalém stavu," zdůraznil specialista amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Michael Zolensky. Připomněl, že "chemické prvky, které způsobují zápach síry, jsou velmi těkavé a obvykle se vypaří ještě před tím, než vědci mohou prozkoumat těleso meteoritu".
WASHINGTON 22. září (ČTK) - Uprostřed viditelné strany Slunce se objevila ohromná skvrna o velikosti 12 povrchů Země. Sdělil to dnes americký Národní ú ad pro letectví a vesmír (NASA). Tento jev, pod katalogovým číslem 9169 (download!), je největším z těch, které byly na Slunci zpozorovány v posledních devíti letech. Nyní jsou na Slunci vidět čtyři skvrny, které se zjevují izolovaně nebo ve skupinách. Skvrny jsou oblasti silných magnetických polí a v době erupcí se z nich uvolňuje záření, které může narušit satelitní komunikační spoje. "I když může vyvolat silné (sluneční) erupce, zůstává 9169 obdivuhodně klidná," dodala NASA. Na svojej internetovej stránke to oznámil americký Národný úrad pre letectvo a vesmír (NASA).
Washington 27. septembra (TASR) - Americkí astronómovia urobili pokrok v hľadaní odpovede na otázku, prečo je slnečná koróna asi tisíckrát horúcejšia ako viditeľný povrch tejto hviezdy. Pomocou observatória TRACE prišli podľa Národného úradu pre letectvo a vesmír (NASA) k záveru, že príčinu treba hľadať v spodných vrstvách koróny vo vzdialenosti asi 16.000 kilometrov od Slnka. "Mysteriózny zdroj energie, ktorý slnečnú atmosféru tak neuveriteľne rozpaľuje, je už viac ako 70 rokov absolútnou záhadou. Kým zistíme, čo to je, musíme najprv zistiť, kde sa nachádza," uviedol Markus Aschwanden z Lockheed-Martinovho slnečného a astrofyzikálneho laboratória v Palo Alto. Lokalizácia tohto zdroja je podľa neho dôležitou časťou celkovej skladačky. Koróna je najvrchnejšia vrstva atmosféry Slnka. Obklopuje ho ako veniec a voľným okom je vidieť iba počas úplného zatmenia Slnka.
Mannheim 28. septembra (TASR) - Mesiac je produktom zrážky Zeme s obrovským nebeským telesom, ku ktorej došlo pred 4,6 miliardami rokov. Túto teóriu potvrdzujú počítačové simulácie urobené v americkom výskumnom laboratóriu v Los Alamos, uviedol v nemeckom Heidelbergu fyzik Willy Benz z univerzity v Berne. Teória o Mesiaci ako výsledku zrážky dvoch vesmírnych telies pochádza zo 70. rokov. Počítač v Los Alamos umožnil simulovať túto kolíziu od začiatku do konca. "Vesmírne teleso narazilo do Zeme pravdepodobne rýchlosťou 11 kilometrov za sekundu," uviedol Benz, ktorý sa počítačovými simuláciami zaoberá od polovice 80. rokov. "Zatiaľ nevieme, odkiaľ toto teleso prišlo." Kolízie vesmírnych telies neboli v počiatkoch nášho slnečného systému ničím výnimočným. Veľká podobnosť chemického zloženia hornín z vnútra Zeme a Mesiaca nasvedčuje tomu, že Mesiac je vlastne vytrhnutou časťou modrej planéty. (viz také násl. zprávu NASA)
NASA Science News 17. ledna 2001
Tiny zircon crystals found in ancient stream deposits suggest that Earth harbored continents and liquid water remarkably soon after our planet formed. Life could have established a foothold on Earth 400 million years earlier than expected.
Drobounké krystaly zirkonu nalezené v nánosech pradávné řeky naznačují, že se zemské světadíly a tekutá voda vytvořily pozoruhodně brzy po zformování naší planety. Život se tedy na Zemi mohl usadit a pokračovat o 400 miliónů let dříve než se předpokládalo.